František Josef Šlik

český šlechtic

František Josef hrabě Šlik z Holíče a Pasounu (Franz Josef Graf Schlik zu Bassano und Weißkirchen) (19. června 16564. prosince 1740) byl český šlechtic ze starého rodu Šliků. Vlastnil statky ve východních Čechách a zastával vysoké úřady ve správě Českého království. Na Jičínsku inicioval vznik řady světských a sakrálních staveb a byl zakladatelem barokně koncipované krajiny známé dnes jako Mariánská zahrada.

František Josef Šlik

Skutečný tajný rada
Ve funkci:
1694 – ?
Panovník Leopold I.

Prezident české komory
Ve funkci:
3. srpna 1692 – 1718
Panovník Leopold I., Josef I., Karel VI.
Předchůdce Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů
Nástupce Zikmund Valentin Hrzán z Harasova

Místodržící Českého království

Zemský sudí

Rada dvorské komory
Ve funkci:
1684 – ?
Panovník Leopold I.

Narození 19. června 1656
Úmrtí 4. prosince 1740 (ve věku 84 let)
Choť 1. 1684 Sylvie Kateřina Kinská († 1713)
2. 1716 Marie Anna Josefa Kolowrat-Krakowská (1691–1771)
Rodiče František Arnošt Schlik (1623–1675)
Marie Markéta z Weissenwolffu († 1661)
Příbuzní bratr: Leopold Schlik z Holíče a Pasounu (1663–1723)
tchán: Jan Oktavián Kinský (1607–1679)
tchán: Jan František Krakowský z Kolowrat (1649–1723)
děd: David Ungnad z Weissenwolffu (1604–1672)
synovec: František Jindřich Schlik (1696–1766)
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Narodil se jako nejstarší syn hraběte Františka Arnošta Šlika (1623–1675) a Marie Markéty z Weissenwolffu († 1661), dcery významného dvořana a státníka hraběte Davida Ungnada z Weissenwolffu (1604–1672). Jako devatenáctiletý zdědil rodový fideikomis VelišStaré HradyKopidlno, později se ale o část dědictví soudil se svým mladším bratrem Leopoldem. Spor s bratrem prohrál a musel mu postoupit část dědictví, ale později od něj na základě předkupního práva odkoupil zpět panství Veliš a opět jej začlenil do fideikomisu.

Svým prvním sňatkem se v roce 1684 spříznil s vlivnou rodinou Kinských a ještě téhož roku byl jmenován radou dvorské komory, později se stal zemským sudím a členem sboru místodržících Českého království. V letech 1692–1718 byl prezidentem české královské komory[1] a v roce 1694 byl jmenován skutečným tajným radou.

Barokní mecenáš a stavebníkEditovat

 
Zámek Jičíněves

Jako prezident komory inicioval František Josef přestavbu jízdárny Pražského hradu podle projektu významného barokního architekta J. B. Matheye. Mathey byl pak pozván na Šlikovo panství ve východních Čechách, kde realizoval stavbu sýpky ve Střevači a ve Vokšicích. Kolem roku 1700 byl ve Vokšicích postaven i zámek. Ze sakrálních památek na šlikovských statcích podle Matheyových projektů vyniká loretánská kaple na Hlásné Lhotě nebo kaple sv. Anny u Ostružna. Mathey sám nebo někdo z jeho okruhu byl také autorem plánů ke stavbě zámku v Jičíněvsi, který vznikl v letech 1715–1717.

Méně známým architektem ve službách Františka Josefa Šlika byl Filip Spannbrucker, který projektoval kostely v Kopidlně a ve Vršcích. Některým dalším menším církevním stavbám se připisuje autorství J. B. Santiniho. Prostor mezi Jičínem a Kopidlnem přetvořil František Josef Šlik do barokně komponované krajiny s řadou drobných sakrálních staveb, alejí a průhledů, celek je známý jako Mariánská zahrada. Obnovu kulturního dědictví mikroregionu postupně zajišťuje Svazek obcí Mariánská zahrada založený v roce 2004.

RodinaEditovat

Poprvé se oženil v roce 1684 s hraběnkou Sylvií Kateřinou Kinskou († 1713), dcerou Jana Oktaviána Kinského (1607–1679). Tímto sňatkem získal statek Velké Horky na Mladoboleslavsku,[2] po smrti manželky se o tento majetek musel dělit s dalšími dědici z rodu Kinských. Od roku 1716 byla jeho druhou manželkou Marie Anna Josefa Kolovratová (1691–1771), dcera hraběte Jana Františka Krakovského z Kolovrat (1649–1723). Obě manželství zůstala bez potomstva, dědicem fideikomisu se stal synovec František Jindřich (1696–1766). Alodní část majetku (Vokšice, Jičíněves) zdědila manželka Marie Anna Josefa, která pak dalších třicet let pokračovala ve stavebních aktivitách na Jičínsku (kostel Slatiny).[3]

ReferenceEditovat

  1. CHARVÁT, Jaroslav: Přehled současný nejvyšších úředníků dostupné online
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. - Severní Čechy; Praha, 1984
  3. STRÁNÍKOVÁ, Jana, ŘÍHOVÁ, Vladislava: Anna Josefa Schliková a výstavba kostelů na jejím panství Veliš-Vokšice in: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec, nakladatelství Mervart, 2015 s. 391–408 ISBN 978-80-7465-160-1

LiteraturaEditovat

  • RYCHNOVÁ, Lucie: Drobná sakrální architektura v barokní komponované krajině Jičínska, Praha, 2006, bakalářská práce, Katolická teologická fakulta, Univerzita Karlova v Praze. Školitel Mojmír Horyna.
  • RYCHNOVÁ, Lucie: Filip Spannbrucker, Praha, 2008, diplomová práce, Katolická teologická fakulta, Univerzita Karlova v Praze. Školitel Mojmír Horyna.
  • RYCHNOVÁ, Lucie: Filip Spannbrucker. Ke vztahu stavitele a stavebníka v době vrcholného baroka, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, 23, 2010, s. 31–47.
  • RYCHNOVÁ, Lucie: František Josef Šlik a česká barokní krajina. Život šlechtice na východočeském venkově; Praha, 2020 298 s. ISBN 978-80-88013-99-0
  • RYCHNOVÁ, Lucie: Stavebník František Josef Šlik, in: Východočeský sborník historický, 21, 2012, s. 163–196.
  • HORÁKOVÁ, Michaela: Sakrální architektura doby baroka na šlikovském panství Kopidlno, Univerzita Palackého, Olomouc; Olomouc, 2008, bakalářská práce dostupné online
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. – Východní Čechy; Praha, 1989
  • Rodinný archiv Šliků, Státní oblastní archiv v Zámrsku; Zámrsk, 1986 dostupné online Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine

Externí odkazyEditovat