Valdštejnská lodžie

letohrádek v Jičíně

Valdštejnská lodžie stojí na okraji Sedliček, části města Jičína, se kterým je spojena 2 km dlouhou lipovou alejí.

Valdštejnská lodžie
Lodgia autumn.jpg
Základní informace
Architekt Nicolò Sebregondi
Výstavba 17. století
Stavebník Albrecht z Valdštejna
Současný majitel Město Jičín
Poloha
Adresa Jičín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 24168/6-1030 (PkMISSezObr)
Web valdstejnskalodzie.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Doba Albrechta z ValdštejnaEditovat

Až do počátku 17. století bývala pod vrchem Zebín pouze obora. Ve dvacátých letech 17. století se zde však Albrecht z Valdštejna rozhodl vybudovat také příměstské reprezentační sídlo s rozsáhlými zahradami, jako součást velkolepé přestavby Jičína na vévodskou rezidenci.[1] Plánované zahrady i samotný letohrádek snad mohly v mnohém připomínat souběžně budovanou pražskou Valdštejnskou zahradu. Dominantním prvkem celého komplexu je monumentální stavba samotné Lodžie, v přední části sloužící jako sala terrena, v zadní části nabízející komfort příměstské vily. Za Lodžií se nachází čestný dvůr, sloužící původně jako hospodářské zázemí. Před Lodžií se potom rozkládají samotné zahrady. Měly být geometricky uspořádané a vybavené nejrůznějšími prvky manýristické i raně barokní zahradní architektury - nacházet se tu zřejmě měly fontány, grotty nebo velký bazén. Na stavbě se podílelo několik architektů - Andrea Spezza, Niccolo Sebregondi, Giovanni Pieroni[1][2] - pro nedostatek písemných pramenů je však obtížné určit, který z nich měl na stavbě letohrádku největší zásluhy.

Lodžie byla vybudována nejen jako svébytný komplex, ale také jako součást celku většího. Leží totiž na ose Valdštejnovy barokní komponované krajiny, která v jeden celek spojovala vrch a stejnojmenný hrad Veliš (později zbořený), město Jičín a kartuziánský klášter ve Valdicích. Tato osa měla být mezi Jičínem a Valdicemi ještě zdůrazněna velkolepou čtyřřadou lipovou alejí. Vysázená však byla pouze část mezi Jičínem a Lodžií, poslední necelý kilometr aleje zůstal nerealizovaný.[2][3]

 
Valdštejnská lodžie před rekonstrukcí

Areál "valdického casina", jak ho sám Valdštejn nejčastěji jmenoval,[2] měl tedy skýtat klidné útočiště pro vévodův odpočinek, ale i nabízet reprezentativní prostory pro neformální jednání či pořádání barokních slavností.[zdroj?]

Podobně jako celá řada dalších valdštejnských staveb na Jičínsku však nebyla Lodžie nikdy dokončena. Zejména to platí o interiéru hlavního objektu, kde nebyla vybudována horní patra a také veliké oválné točité schodiště. Po Valdštejnově smrti v roce 1634 zůstal celý objekt na dlouhou dobu prakticky opuštěný a nedokončený.[4]

Pozdější vývojEditovat

Na přelomu 18. a 19. století byla na příkaz Ferdinanda Trauttmansdorffa Lodžie částečně dokončena a přetvořena na klasicistní letohrádek. Rekonstrukce však rezignovala na zpřístupnění horních pater i na původně zamýšlené monumentální schodiště.[4]

V roce 1813 se zde konaly slavnosti pro císaře Františka I., který v Jičíně a okolí spolu s ruským carem Alexandrem I. a pruským králem Fridrichem Vilémem III. vyjednával vznik nové protinapoleonské koalice.[5]

Lodžii jako klasicistní letohrádek však Trauttmansdorffové příliš nevyužívali a celý objekt brzy začal opět pustnout a chátrat. Ve 30. letech tak projevilo o areál zájem město Jičín a v roce 1936 ho, spolu s přilehlou oboru a bažantnicí, odkoupilo. Libosad se stal populárním cílem vycházek, byla v plánu rekonstrukce areálu, nakonec se ale uskutečnily pouze drobné úpravy.[4]

V následujících desetiletích nebyl areál nijak systematicky využíván ani opravován. Části Čestného dvora byly využívány pro čistě technické účely, např. skladování zemědělských strojů, interiéry hlavní budovy byly veřejnosti nepřístupné a postupně se zhoršoval celkový stav památky, který v 90. letech začal být skutečně alarmující.[6]

SoučasnostEditovat

 
Současná podoba Valdštejnské lodžie

V posledních letech probíhají postupné rekonstrukce, které umožnily areál otevřít veřejnosti. Čestný dvůr i Lodžie dostaly nové střechy, Lodžie také fasádu. Opravena a nově vydlážděna byla také terasa a schodiště, zrekonstruovány byly tarasní zdi Libosadu a interiéry celé jihozápadní poloviny Čestného dvora a další rekonstrukce by měly následovat.[7]

Památka je stále v majetku města, provozovatelem je Valdštejnské imaginárium, z. ú. V roce 2015 byla v jihozápadní části Čestného dvora otevřena kavárna Café Loggie. Celý areál je během roku dějištěm pravidelných kulturních akcí, využívajících netradiční snovou atmosféru zapomenutého letohrádku.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635.. Praha: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-7422-564-2.. 
  2. a b c GOTTLIEB, Jaromír. Jičín – Valdštejnovo pole neválečné. Teze a poznámky k problematice plánování jičínské raně barokní aglomerace v letech 1621 – 1634.. Jičín: [s.n.], 2015. 
  3. HÁJEK, Pavel. Česká krajina a baroko. Urbanismus českého baroka na příkladu města Jičína a jeho okolí.. Praha: [s.n.], 2003. 
  4. a b c MENCL, Jaroslav. Historická topografie města Jičína. Jičín: [s.n.], 1948. 
  5. FRANCEK, Jindřich. Dějiny jičína. Praha: [s.n.], 2010. 
  6. Co s ní? - lodžie duben 1996. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) 
  7. Vyrazili jsme na Cestu Valdštejnských architektů: Rozhovory: Jičín. www.mujicin.cz [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  8. Kalendárium | Valdštejnská lodžie. valdstejnskalodzie.cz [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • FRANCEK, Jindřich. Dějiny Jičína. Praha 2010.
  • FUČÍKOVÁ, Eliška, ed. – ČEPIČKA, Ladislav, ed.: Valdštejn: Albrecht z Valdštejna Inter arma silent musae? Praha 2007.
  • GOTTLIEB, Jaromír. Jičín – Valdštejnovo pole neválečné. Teze a poznámky k problematice plánování jičínské raně barokní aglomerace v letech 1621–1634. Jičín 2015.
  • HÁJEK, Pavel. Česká krajina a baroko. Urbanismus českého baroka na příkladu města Jičína a jeho okolí. Praha 2003.
  • MENCL, Jaroslav. Historická topografie města Jičína. Jičín 1948.
  • NAVRÁTIL, Ivo, ed. Valdštejnská loggie a komponovaná barokní krajina okolí Jičína: sborník referátů z vědecké konference. Semily 1997.
  • ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 1358 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-564-2. 
  • ULIČNÝ, Petr. Valdštejnovo casino u Jičína. Průzkumy památek. 2003, roč. X, čís. I, s. 121-144. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487. 

Externí odkazyEditovat