Wikipedista:Jakubdrastich2/Pískoviště9

Lidé mohou myslet na sebevraždu kvůli neléčené depresi

Sebevražedné myšlenky, také suicidální myšlenky, jsou myšlenky představující vůli dobrovolného ukončení vlastního života, které mohou zasáhnout prakticky kohokoli a kdykoli. Za normálních okolností (tj. předpoklad pevného duševního zdraví) by měly myšlenky na sebevraždu s postupem času vymizet. V opačném případě musí být postiženému jedinci poskytnuta okamžitá pomoc, neboť na suicidální myšlenky není nahlíženo jako na diagnózu, nýbrž jako jeden z mnoha příznaků duševních poruch. Jsou tedy často varovným signálem a projevem deprese, těžké obsedantně-kompulzivní poruchy či rozvíjející se psychózy.

Sebevražedné myšlenky se mohou velice lišit. U některých se objeví sporadicky a následně ihned odezní, mohou být však i dotěrné a objevovat se postupně, kdy dochází k proměně ze suicidálních myšlenek na tzv. suicidální tendence, kterým se nemocný stěží dokáže bránit a zaujímá ambivalentní postoj, přičemž poté nastupují již suicidální úvahy, kdy se daná osoba s myšlenkami ztotožňuje a podrobně sebevraždu plánuje, což mnohokrát vede k její realizaci, která je taktéž poslední fází suicidálních myšlenek. V některých případech může rozhodnutí o vykonání sebevraždy vést u postižené osoby k uklidnění, což potom v jejím okolí vyvolává mylný dojem o zlepšení psychického stavu nemocného.

Příznaky sebevražedného přemýšlení

Mezi nejčastější varovné příznaky myšlenek na sebevraždu patří následující body:

• jedinec mluví o sebevraždě, např. kéž bych neexistoval, nechci žít atp.
• stranění se jiným sociálním kontaktům (asociálnost)
• pocity smutku, beznaděje, sklíčenosti, bezmoci
• vyhrožování sebevraždou
• sebedestruktivní chování
• zneužívání návykových látek (alkohol, drogy atp.)
• výkyvy nálad, emoční nevyrovnanost
• ztráta zájmu o dřívější koníčky
• rozdávání věcí, kterých si dotyčný jedinec cení
• shromažďování prostředků k sebevraždě (zbraň, léky)
• výroky naznačující „sbohem“

V případě, že blízká osoba podezírá někoho ze sebevražedných myšlenek, měla by co nejrychleji najít odbornou pomoc pro nemocného, či ho podpořit v tom, aby svůj duševní stav léčil pomocí psychoterapií. Ve vážných případech může duševní stav jedince vyžadovat hospitalizaci. Pokud z jakéhokoliv důvodu není odborná pomoc dostupná, měli bychom postiženému člověku zůstat oporou, dokud se nepodaří onu pomoc zajistit. Je důležité se vyvarovat častému stereotypu a předsudku, že člověk mluvící o sebevraždě na sebe chce jen upoutat pozornost, tudíž je vždy nutné předpokládat, že takový člověk myslí sebevraždu vážně. Nevhodné je taktéž osobu vybízet, aby sebevraždu vykonala (např. „tak to udělej“). Podobným chováním (např. „sebevražda je pro slabochy, je to hloupost“) nejen, že nemocnému psychicky ubližujeme, ale také zvyšujeme riziko, že si daná osoba skutečně ublíží. Postiženému bychom měli nabídnout pomocnou ruku a naslouchat mu.

Rizikové faktory

Existují skupiny lidí, které myšlenky na sebevraždu postihují častěji. Tyto rizikové faktory lze rozdělit do dvou kategorií — duševní poruchy a životní události.

Duševní poruchy

Řada duševních poruch je spojena s přítomností sebevražedných myšlenek nebo významně zvyšuje riziko jejich výskytu. Níže uvedený seznam zahrnuje ty poruchy, u nichž je zřejmá souvislost s výskytem sebevražedných myšlenek. Seznam uvedený níže je pouze orientační a nejsou zde zmíněna všechna riziková onemocnění. Mezi duševní poruchy, které zvyšují riziko sebevražedných myšlenek, patří:

• generalizovaná úzkostná porucha
• poruchy autistického spektra
• deprese
• psychóza
• schizofrenie
• posttraumatická stresová porucha
• porucha osobnosti
• paranoia
• bipolární afektivní porucha
• hyperkinetická porucha (ADHD)
• dysmorfofobická porucha

Životní události

Řada událostí v životě člověka pravděpodobně vyvolá sebevražedné myšlenky. Určité životní situace se navíc zcela běžně vyskytují u osob s výše zmíněnými duševními poruchami, což také zvyšuje riziko vyvolání sebevražedných myšlenek. Události, s nimiž se dospělí a děti v životě setkávají, se mohou lišit, proto je následující seznam také pouze orientační. Jako životní události přispívající k rozvoji suicidálních myšlenek lze zmínit následující:

• alkoholismus
  • výzkum ukazuje, že lidé, kteří zneužívají alkohol, mají sklon k sebevražedným myšlenkám
  • některé studie ukazují souvislost mezi konzumací alkoholu a pravděpodobností sebevražedných myšlenek
• nezaměstnanost a finanční nouze
• chronická onemocnění
• ztráta rodiny, přátel či partnera
• neplánované těhotenství či potrat
• šikana nebo počítačová šikana
• předchozí pokusy o sebevraždu
  • pokud se již člověk dříve pokusil o sebevraždu, je mnohem pravděpodobnější, že o sebevraždě bude přemýšlet znovu
• služba v ozbrojených silách
  • vojenský personál, který vykazuje příznaky PTSD s větší pravděpodobností uvažuje o sebevraždě
• přibírání na váze, obezita
  • riziko sebevražedných myšlenek z důvodu nadváhy je vyšší u žen než u mužů
• odnětí svobody, vězení
• homosexuální, bisexuální a transsexuální orientace

Sebevražedné myšlenky ve světě

Česká republika

Podle průzkumu Univerzity Karlovy v Česku má závažnou depresi cca 7 % Čechů, přičemž sebevražedné myšlenky mělo až 9 % české populace a 1 % reálně o sebevraždě uvažovalo. Ministerstvo zdravotnictví České republiky uvedlo, že v důsledku pandemie covid-19 je riziko sebevražd až 3× vyšší a taktéž došlo k nárůstu psychických poruch.

Spojené státy americké

Průzkum ve Spojených státech amerických ukázal, že o sebevraždě za poslední měsíc přemýšlel alespoň 1 ze 4 mladistvých. Dotazníku se zúčastnilo 5412 osob ve věkovém rozmezí 18 až 24 let.

Estonsko

Zkoumání z roku 2013 ohledně sebevražedných myšlenek odhalilo, že z 265 dotázaných homosexuálních Estonců a Rusů uvedlo, že za poslední jeden rok 14 % z nich mělo sebevražedné myšlenky a 2 % se pokusilo o se pokusilo o sebevraždu. Během celého života o sebevraždě uvažovalo 44 % a o 11 % se o nich pokusilo.