Wikipedista:Esmabirhankahraman/Pískoviště

Kostel sv. Jakuba (Nepomuk)

Kostel sv. Jakuba v Nepomuku, severní fasáda

Kostel sv. Jakuba patří mezi dominanty města Nepomuk. Původní stavba byla vybudována v polovině 12. století. Gotický chrám byl vystavěn na konci 13. století.

Historie

Kostel sv. Jakuba v Nepomuku, jižní fasáda, pohled na věž, vstupní portál

Kostel sv. Jakuba byl vystavěn pravděpodobně již v letech 1142-1153 na tzv. přesanickém předměstí, v místech kdysi samostatné vsi Přesanice. Tato obec byla roku 1468 sloučena s Nepomukem.

V letech 1290 – 1295 proběhla jeho celková přestavba jednolodního kostela do slohu gotického. Od roku 1334 je kostel vzpomínán jako farní. Prvním farářem byl Bohuněk. V letech 1360 – 1370 byl kostel rozšířen o chrámové lodě. Koncem 15. století byla přistavěna ke kněžišti dřevěná sakristie (už v místech dnešní) a vedle ní zvonice, také ze dřeva. Ta byla zchátralá kolem roku 1780, a proto došlo k výstavbě nové barokní zvonice.

V roce 1420 husité vypálili Nepomucký klášter, a tak kostel sv. Jakuba byl v nebezpečí.  Ale nakonec kostel zůstal nedotčen.

Do další historie kostela se výrazně zapsali Šternberkové. Kostelu věnovali oltáře, sochy, kříže. Ne ale všichni z tohoto rodu byli dobrodinci. Ondřej ze Šternberka, v neděli 9. října 1580 zničil vnitřní vybavení kostela. Rozbíjel oltáře i sochy. Trosky naložil na vozy a pak je spálil v zelenohorském pivovaře. Tímto obrazoboreckým počínáním likvidoval i vybavení v dalších čtyřech kostelích v okolí.

Velký požár v Nepomuku v roce 1746 zasáhl i kostel sv. Jakuba. Oprava stavby však ustoupila do pozadí zájmu lidí, protože nedaleko od něj vyrostl výstavní chrám sv. Jana Nepomuckého. V roce 1786, za vlády císaře Josefa II., byl dokonce chrám zrušen. Děkanství bylo převedeno k novému kostelu sv. Jana Nepomuckého, na sochy, obrazy a na varhany byla vyhlášena dražba. Kostel se změnil na vojenský sklad obilí a později prken.

Kostel pomalu začal chátrat až do doby, kdy ho krajský hejtman Tomáš, šlechtic z Putzlacherů, nechal opravit v neogotickém stylu během let 1857 – 1859. Na opravách se svými peněžními příspěvky podílel císař Ferdinand V. (600 zl.), jeho žena císařovna Karolina Augusta (400 zl.), budějovický biskup Jan Valerián Jirsík (200 zl.), Vilemína z Aueršperku (1 000 zl.), obce nepomuckého okresu věnovaly z kontribučenského fondu celkem 11 306 zl. a ostatní sbírky činily 8 400 zl.

Opravy však byly provedeny nedokonale, nemohli vrátit kostelu původní ráz a mnohé cenné detaily zakryly. 19. května 1860 biskup Jirsík kostel opět vysvětil a ten se stal znovu děkanským. V roce 1888 byla dokončena oprava věže. V roce 1911 byly na ni vytaženy hodiny. Ve věži se nacházeli čtyři zvony.14. února 1917 byly zabaveny dva zvony a 4. března téhož roku byl zabaven další zvon. Tyto zvony byly přelity na zbraně.

Koncem 20. let 20. století byl kostel opět ve špatném stavu. Dovnitř zatékalo, omítka padala a v okolí budovy panoval velký nepořádek. Opět si tedy vyžádal opravy. Jejich náklady byly tyto: věž a střecha 8 813 Kč., tónovaní vnitřku 12 653 Kč., fasáda 16 960 Kč.

Opravy zvonice probíhaly v letech 1950 – 1952. 22. července 1952 vypukl požár nad hodinami. Starý zvon pocházející z roku 1858 se zřítil a rozbil se o kostelní dlažbu. Poslední oprava kostela proběhla počátkem 90. let 20. století.

Exteriér  

Jedná se o bazilikální trojlodí s presbytářem a se sakristii po severní straně a s volně stojící barokní hranolovitou věží v ose východní strany.

Presbytář

Presbytář, nacházející se na východním průčelí, je ukončen polygonálně ve tvaru sedmi stran dvanáctiúhelníka s šesticí venkovních opěrných pilířů, které jsou ukončené pultovými stříškami. Mezi pilíři jsou vložena vysoká okna, která jsou zakončené gotickým lomeným obloukem.

Pozůstatkem z druhé čtvrtiny 13. století je půlkruhově zaklenutý malý portál na jižní straně presbytáře. Profilace portálu je tvořená výžlabkem, pak oblým sloupkem nebo prutem na patce v podobě obráceného echinu. Vlastní ostění portálu je zakončené sedlově. V nadpraží se nachází tympanon ve středu s latinským křížem a po stranách se vyskytují dvě kruhové prohlubně (asi původně byly zdobené malbou).

Sakristie

Sakristie je kryta s valbovou střechou. Na severu má dvě okenní osy s vysokými hrotitými okny, mezi nimi i po stranách jsou opěrné pilíře. Pod okny se nachází portály – jeden vedoucí do sakristie a druhý na schodiště k oratoři.

Západní průčelí

Západní průčelí ukazuje hmotovou skladbu bazilikálního trojlodí se střední lodí, která je převýšená. V její střední ose se nachází žulový portál a vysoké okno, které jsou uloženy nad sebou a obojí jsou zaklenuté lomeným obloukem. A nahoře nad nimi, v trojúhelníkovém štítě, se nachází kulaté okno. Po stranách hlavní lodi i u obou bočních se nacházejí opěrné pilíře.

Boční lodě

Na podélných stranách bočních lodí se nachází tři okenní pole, v každém z nich je hrotité okno mezi dvěma opěráky a jednom ústupku. Na každé straně lodí, tzn. na severní a jižní, uprostřed se vyskytuje portál. Boční lodě mají pultové střechy, které se opírají o zdivo lodě hlavní. Sokl zdiva bočních lodí a jejich opěráků je společný a běží bez přerušení až k presbytáři, v jehož zdivu se ztrácí.

Střecha

Kostel sv. Jakuba v Nepomuku, věž

Vysoká sedlová střecha je krytá taškami a se štíhlým sanktusníkem Korunní (hlavní nebo okapová) římsa je zakončena neogotickým obloučkovým vlysem.

Zvonice

Barokní zvonice má na nároží dórské pilastry, které se nachází ve dvou patrech, pilastry oddělují kladí s mohutnou římsou.  Pod konkávně vzdutou korunní římsou se nachází ciferníky hodin. Věž je zakončená cibulovitou střechou s lucernou. Vchod, umístěný z východní strany, má jednoduchý štukový portál s hlavním klenákem a zvlněným frontonem.

Interiér

Bazilikální trojlodí se rozkládá na téměř čtvercovém půdorysu 3×3 travé. Má šířku přibližně 16 m a délku 18 m. Je rozdělena dvěma páry čtyřbokých pilířů na loď hlavní o šířce přibližně 8 m a dvě lodě vedlejší, nižší. Boční lodě jsou rozdělené na tři pole s křížovou klenbou. Západní travé hlavní lodi je ukončeno kruchtou. Arkády jsou lomené, vycházejí z lícních ploch pilířů, které jsou zesílené na straně do boční lodě a mají obrácené čtverhranné přípory, na ních jsou žebra nasazená a opřená na místě konzol krátkými, oblými dříky. Nad arkádami v lodi hlavní se nachází římsa a nad ní v každém poli malé hrotité okno bez kružby. Též v lodích bočních běží pod nástěnnými oblouky nad portálem oblomená římsa a nad ní je v jednotlivých polích hrotité okno. Ve středních travé obou bočních lodí se pod zmenšenými okny nachází vstupní neogotické portály. Vedle severního vchodu stojí neogotický náhrobek Gustava z Putzlacheru od A. Wilda z roku 1860. Do západního pole střední lodi byla vložená dřevěná neogotická hudební kruchta, na kterou vede velmi zajímavé točité schodiště.

Kostel sv. Jakuba v Nepomuku, boční loď

Triumfální oblouk s úhlem 60° bez trnože a římsy se otevírá do nižšího, s hlavní lodí stejně širokého presbytáře. Presbytář obsahuje dvě křížová travé a chorový závěr vytvořený paprsčitou klenbou. Svorníky jsou ploché. Mohutná kamenná žebra chorového závěru mají tvar proláklých klínů. Žebra vyrůstají z útlých konzolek. V jižní stěně presbytáře je v prvním travé novogotický portál zakončený kytkou, tento portál tvoří druhou stranu románsko-gotického portálku v jižní fasádě. V protilehlé severní stěně je novogotický portál do sakristie, provedený analogicky k portálu v jižní zdi.

Kostel sv. Jakuba v Nepomuku, točité vřetenové schodiště

Podlahy jsou pokryté čtvercovými cihlovými dlaždicemi.

Mobiliář

Mobiliář je převážně neogotický. Pozornost si zaslouží zejména tři oltáře z roku 1859 od J. Heidelberga s obrazy od Viléma Kandlera. Na hlavním oltáři je vyobrazen kostel se Zelenou horou v pozadí.

Točité vřetenové schodiště

Vstoupí- li člověk do interiéru svatyně, neunikne jeho pozornosti točité dřevěné vřetenové schodiště, nacházející pod hudební kruchtou v západním koutu střední lodi, které je opatřeno válcovým pláštěm na způsob kružbové klece s  novogotickými řezbami a uzavřené v přízemí brankou. Schodiště vede na hudební kruchtu, kde je zakončeno prostým dřevěným zábradlím.

Nosnou konstrukci schodiště tvoří 6,9 m vysoké válcové vřeteno, zhotovené z tesařsky opracované kulatiny o průměru 15 cm, do kterého je zapuštěno celkem 36 schodišťových stupňů širokých 81 cm a vysokých 17 cm, obvodová schodnice spirálovitě se vinoucí směrem vzhůru doprava a osm sloupků půdorysně rozmístěných do pravidelného osmiúhelníku, jimiž je schodnice podepřena a které tvoří svislou kostru schodišťového pláště.

Točité vřetenové schodiště vytváří jednu dominantu chrámu. Vzniklo záměrně jako mistrovský kousek na odiv divákovi.

Kostel sv. Jakuba v Nepomuku, klenba

Kostel sv. Jakuba, presbytář

Kostelní zvony

Kostel sv. Jakuba v Nepomuku, západní fasáda

Na počátku 20. století visely ve věži čtyři zvony. Největší měl výšku 1,05 m a průměr 1,40 m. V jeho horní části je opis:

DURCH DAS FEÜER BIN ICH GEFLOSSEN IOHANN GEORG KŮHNER HAT MICH GEGOSSEN IN DER KÖNIGLICHEN STADT PRAG.

Na plášti jsou vyobrazení sv. Jakuba, sv. Jana Nepomuckého s sv. Vojtěcha s podpisem:

S . NEPOMVCENE S .IACOBE S .ADALBERTE/OPES FERTE. Následoval nápis: PRIOR CAMPANA ANTIQVA – PONDERANS 24 CENTENARIOS 74 AB AO 1500 – USQVE AD ANNUM 1753 SONANDO DVRAVIT – HAEC RUPTA DENUO PRAGAE AO 1756 TRANSFUSA – IN EODEM PONDERE, TVNC DOMINANTR – ILLUSTRISSIMA MARIA DOMINICA – NATA COMITISSA A MARTINITZ – ET DECANO LOCI IOANNE PANEK – PRESBYTERO ECCLESIASTICO – P. T. EXISTENTE.

Spodní okraj zbobí rocaillový pás.

Druhý zvon byl vysoký 0,67 m o průměru 0,80 m. Korunu obklopoval vlys, tvořený alegorickými figurkami. Na plášti je ztvárněn Kristus na kříži spolu s nápisem:

CHWALTEZ PANA BOHA WSSYCKNI – SWATI GEHO NEBO ON PRAWEDLIWY – GEST PAN NA WSSECH CESTACH SWY – CH A SWATY WE WSSECH SKVTCYCH – SWYCH LETA PANIE 1585 –. Na dolním okraji je vyryto: TENTO ZWON GEST W MIESTIE – ROKYCZANECH SKRZE IANA MAKALA.

Další zvon je dílem budějovického zvonaře Jana V. Pernera.

Poslední čtvrtý zvon byl nejmladší.

Kostel sv. Jakuba v Nepomuku, řez KAREL HOSTAŠ, FERDINAND VANĚK, Soupis památek historických a uměleckých v Politickém okresu přeštickém. Praha: 1907. Str. 47

Kostel sv. Jakuba v Nepomuku, půdorys KAREL HOSTAŠ, FERDINAND VANĚK, Soupis památek historických a uměleckých v Politickém okresu přeštickém. Praha: 1907. Str. 47

Kostel jako malá pevnost

Kostel fungoval také jako pevnůstka. Ve zlých dobách za jeho pevným opevněním Přesaničtí nacházeli útulek. Pevnost vznikla na návrší a celý areál byl obklopen mohutnou zdí a patrně i příkopem. V její čele bývala původní zbořená zvonice a vstupní brána. Na obranný charakter upomíná nárožní poloválcová bašta se střílnou nacházející na strmé západní straně a navazující na kamennou obvodovou zeď. Tato strana byla chráněna dalšími dvěma severnějšími baštovitými stavbami. Jedna z nich je čtverhranná, právě v ní bývala kostnice.

Bývalý hřbitov a pověst

Kolem kostele býval také ohrazený hřbitov. Hřbitov byl využíván do roku 1860, pak jej nahradil hřbitov sv. Prokopa, založený roku 1855 na skalnatém kopci jihovýchodně odtud. Prozrazují to nápisy na pomnících ve zdi. Páni ze Šternberka založili pod kryptou rodinnou hrobku. Je taková pověst, že kdykoliv měl někdo ze Šternberků zemřít, kostel se před úmrtím v noci z neznámého důvodu osvětloval.

Zdroje

1. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV , Památky Západních Čech. Územní odborné pracoviště v Plzni, 2013. ISBN 978-80-85035-40-7. Hlavní redaktor Karel Matásek.
2. ALEXANDER BERNDORDF, Nepomuk Díl I. Plzeň: 1928.
3. KAREL BAROCH, Nepomuk – město s bohatou historii. Nepomuk: Město Nepomuk, 2007. ISBN 978-80-239-8723-2
4. KAREL HOSTAŠ, FERDINAND VANĚK, Soupis památek historických a uměleckých v Politickém okresu přeštickém. Praha: 1907.
5. KAREL KUČA, Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8.
6. ZDENĚK WIRTH, Soupis památek historických a uměleckých v Politickém okresu chotěbořském. Praha: 1906.
7. ČSAV, Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia, 1978. Vědecký redaktor Emanuel Poche.
8. ANEŽKA MERHAUTOVÁ, Raně středověká architektura v Čechách. Praha: Academia, 1971.
9. KAREL BAROCH, Dějiny Nepomucka. Plzeň: Nava, 1992.
10. TOMÁŠ KAREL, KAREL FOUD, Jižní Plzeňsko II. Z. Procházka, 2000. ISBN 80-86125-10-6
11. ZDENĚK FIŠERA, Opevněné kostely v Čechách na Moravě a ve Slezsku 1. část. Nakladatelství Olympia, s.r.o., 2015. ISBN 978-80-7376-393-0
12. DOBROSLAV LÍBAL, Katolog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: 2001. ISBN 80-901587-8-1

Externí webové reference

http://www.nepomuk.cz/cs/kostel-sv-jakuba

http://www.hrady.cz/index.php?OID=3898

http://www.atlasceska.cz/plzensky-kraj/kostel-sv-jakuba-nepomuk/

http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-v-nepomuku

http://farnost.nepomuk.cz/kostel_cz.html