Weißwasser

Město v zemském okrese Zhořelec ve spolkové zemi Sasko.

Weißwasser (hornolužickosrbsky Běła Woda[3][4]) je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má přibližně 15 tisíc[1] obyvatel. Leží na prameni řeky Strugy, přibližně směrem na jihovýchod od Sprembergu, Chotěbuze, severovýchodně od Budyšína, Drážďan, severně od Zhořelce (asi 40 km) a 110 km severozápadně Liberce.

Weißwasser
Běła Woda
Místní evangelický kostel
Místní evangelický kostel
Weißwasser – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška140 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresZhořelec
Weißwasser na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha63,4 km²
Počet obyvatel15 136 (2022)[1]
Hustota zalidnění238,7 obyv./km²
Etnické složeníNěmci a Lužičtí Srbové 98,5 %[2]
Náboženské složeníprotestantství 9,8 %
římskokatolická církev 3,9 %[2]
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorTorsten Pötzsch
Oficiální webwww.weisswasser.de
Adresa obecního úřaduMarktplatz 1
02943 Weißwasser/O.L.
Telefonní předvolba03576
PSČ02943
Označení vozidelGR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O městě v severních Čechách s německým názvem Weißwasser pojednává článek Bělá pod Bezdězem.

Historie editovat

První písemná zmínka o Weißwasseru pochází z roku 1552. Obec byla postupně součástí Českého království, Saska a Pruska. V roce 1866 se v okolí začalo těžit uhlí, roku 1866 bylo zavedeno železniční spojení s Berlínem a od roku 1873 se Weißwasser stal střediskem sklářského průmyslu, kde se vyráběly žárovky i broušené sklo.[5] V okolních borových lesích docházelo často k požárům, místní lesník Walter Seitz zde proto začal stavět protipožární hlásky a v roce 1902 si nechal tento vynález patentovat.[6]

V roce 1935 byl Weißwasser povýšen na město. Za druhé světové války zde existoval pobočný ženský tábor Koncentračního tábora Gross-Rosen. Po válce nastal rozvoj průmyslu a energetiky a stavěla se nová sídliště, počet obyvatel v roce 1988 překročil 38 tisíc. Přechod na tržní hospodářství po roce 1990 vedl k zániku pracovních míst a odchodu mnoha osob v produktivním věku, počet obyvatel se do roku 2020 snížil na polovinu.[7]

Symbolem města je vodárenská věž u nádraží, v níž byla zřízena restaurace. Ve třicátých letech zde působil architekt Ernst Neufert, který pro sklárnu navrhl modernistickou skladovací budovu.[8] K místním zajímavostem patří i sklářské muzeum, Park bludných balvanů Nochten a lesní železniční dráha v Muskau. Město má také zoologickou zahradu, založenou roku 1966. Populárním místem rekreace je nedaleké jezero Halbendorfer See. Sídlí zde hokejový klub Lausitzer Füchse, který získal 25 titulů mistra NDR.[9]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
  2. a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy) 
  3. (hornolužickosrbsky)(německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska Archivováno 21. 5. 2011 na Wayback Machine.
  4. (hornolužickosrbsky) Słownik městnych mjenow Archivováno 21. 2. 2005 na Wayback Machine.
  5. 150 Jahre Handwerk – das Glasmuseum lädt zu einer Sonder-Ausstellung ein Dostupné online
  6. Lausitzer erfand vor 150 Jahren die Feuerwachtürme Dostupné online
  7. Bevölkerungsrückgang und Alterung als maßgebliche Entwicklungsdeterminanten: der Fall Weißwasser Dostupné online Archivováno 1. 6. 2023 na Wayback Machine.
  8. "Lost Place" in Weißwasser ist wieder standfest Dostupné online
  9. Eishockey Statistiken Dostupné online

Externí odkazy editovat