Puška vz. 54

československá odstřelovací puška
(přesměrováno z Vz. 54)

Odstřelovačská puška vz. 54 (OP vz. 54) je československá opakovací odstřelovací puška, která byla hlavní zbraní odstřelovačů k ničení živé síly pevnými mířidly do 800/1000 m.

OP vz. 54
Typodstřelovací puška
Místo původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Historie služby
Ve služběČeskoslovensko Československá lidová armáda

Vietnam Severní Vietnam

Východní Německo NDR
Používána195490. léta 20. století
Válkyválka ve Vietnamu
Historie výroby
KonstruktérOtakar Galaš
Navrženo1951
VýrobceČeská zbrojovka Uherský Brod (CZUB)
Výroba1955-1958
Vyrobeno kusů5413
5500 (Publikace VHÚ uvádí 41 ks dodáno armádě v roce 1956 a 5459 v roce 1957)
Variantyvz. 54/91
Základní údaje
Hmotnost4 kg bez puškohledu
4,4 kg s puškohledem
Délka1148 mm
Délka hlavně700 mm
Obsluha1
Typ náboje7,62 × 54 mm R
Ráže7,62 mm
Princip střelbyopakovačka
Závěrodsuvný válcový Mosin-Nagant
Kadence10 ran/min
Účinný dostřel1200 m
Maximální dostřel4800 m (při použití náboje 7,62-Tž-Odst.)
Zásobování municínábojová schránka (4+1)
Hledípuškohled
nouzová mechanická mířidla

Zbraň je komorována na náboj 7,62 × 54 mm R. Pro střelbu je využíván upravený náboj 7,62 × 54 mm R s těžkou střelou – "7,62-Tž-Odst.". Pokud je využit jiný typ střeliva, je rozptyl vyšší a nelze využít střelecké tabulky. Max. dostřel zbraně, za použití "7,62-Tž-Odst." je 4800 m.

Odstřelovačské pušky se během druhé světové války osvědčily u československých zahraničích jednotek. Po skončení války zbyly Československé armádě ve výzbroji kořistní odstřelovačské pušky a pušky, které si přinesly zahraniční jednotky. Československá armáda po skončení druhé světové války dala požadavek na vývoj zbraní o sníženém balistickém výkonu (7,5 mm pro odstřelovače).

V roce 1949 předložila Zbrojovka Brno odstřelovačskou pušku se závěrem typu Mauser, ráže 7.92 x 64 mm – ZG 48 Sn. Puška byla zkoušena v průběhu roku 1950. Začátkem roku 1951 bylo rozhodnuto pušku zavést do výzbroje, ale s novým typem střeliva by vznikl problém se zásobováním střelivem. Proto byl vydán požadavek na vývoj zbraně, která by využívala náboj 7,62 × 54 mm R . Tento úkol přijal Otakar Galaš a na začátku roku 1952 se začaly zkoušet pušky ZG 51 Sn ráže 7.62 mm ve dvojím provedení. První provedení využívalo závěr typu Mauser a druhé provedení závěr sovětské pušky Mosin-Nagant 1891/30. Obě provedení byly následně testována do konce roku 1953. Bylo vybráno provedení se závěrem z pušky Mosin-Nagant 1891/30 a puška byla zavedena jako "Odstřelovačská puška vz.54". Výrobu / kompletací pušek byly pověřeny Závody přesného strojírenství, n. p., Uherský Brod (Česká zbrojovka Uherský Brod). Výroba započala v roce 1955, ale její zahájení provázely problémy. Problém byl způsoben hlavně nutným výběrem dílů z uskladněných válečných pušek Mosin-Nagant 1891/30. Uskladněné pušky Mosin-Nagant 1891/30 měly velké výrobní tolerance – bylo přebráno 16 000 pušek a pro účel výroby OP vz. 54 použito jen necelých 6000 kusů (díky nedostatku vhodných dílů byla výroba pušek vz. 54 ukončena v roce 1958). Vybrané části závěru byly optimálně zkombinovány. Hlaveň a spoušťový mechanismus byly vyrobeny nově.[1] Původní šrouby pro úplnou rozborku pušky Mosin-Nagant 1891/30 byly doplněny pojistnými šrouby. Povolení k sériové výrobě bylo uděleno až v roce 1956.[2]

Pažba a nadpažbí – předek pažby a nadpažbí kryje 1/3 hlavně. Krk pažby má pistolový tvar a ergonometrické vybrání pro lepší úchop. Hlaviště pažby má v sobě vybrání pro poutko úchytu ponosového řemenu.

Hlaveň – délka 700 mm. Až na pokusné provedení není upravena tvrdochrómem (snižoval přesnost o 15 %). Má 4 drážky a 4 pole. Hlavně se nerepasovaly, ale používaly se nově vyrobené.

Pevná mířidla – "klapkovitá", stavitelná. Rozmezí 100–1200 m. Od 100–700 m je pole po 50 metrech, od 700–1200 m je pole po 100 m (puška Mosin-Nagant 1891/30 měla stupnici do 2000 m).

Puškový dalekohled (Puškový dalekohled vz. 54) – je na zbrani nasazen v rybinovité liště dalekohledu (díky konstrukci je možné sundávat a nasazovat již nastřelený puškohled bez opakovaného nastřelení). Zvětšuje 2,5krát, velikost zorného pole je 6°. Váha puškového dalekohledu je 0,4 kg. Na trubici dalekohledu je vyryta značka, zvětšení, velikost zorného pole (2,5x6°P.). Na horní části dalekohledu je točítko s dálkovou stupnicí, který je dělená po 100 m, číslovanou od 0 hm do 10 hm pro nastavení příslušných zaměřovacích úhlů. Na levé straně dalekohledu je točítko stranových úprav a oprav vlivu větru.

Nábojová schránkanábojová schránka je shodná s nábojovou schránkou pro pušku Mosin-Nagant vz. 1891/30. Do schránky lze vložit 5 nábojů. První náboj se pro uzavření závěru zasune do nábojové komory (faktická kapacita zásobníkové schránky jsou tedy 4 náboje. Nelze použít způsob jako u pušek typu "mauser", kdy se do nábojové schránky vsune 5 nábojů a šestý se vsune do nábojové komory).

OP vz. 54 – první výrobní varianta

editovat

První zbraně, které byly kompletovány se od pozdějších lišily v detailech:

1) muška hledí nebyla "stopkovitá" jako u pušek Mosin-Nagant vz. 1891/30, ale podobné jako u pušek mauser

2) pažba v přední části přesahovala nadpažbí

3) zadní úchyt pro řemen měl 2 šrouby skrz pažbu místo jednoho

4) pažba a nadpažbí bylo zpravidla z lepené "překližky"

5) horní část krytu mušky neměla otvor

Podoba této varianty byla použita též v předpisu pro výcvik ve střelbě z OP vz. 54 z roku 1958.

OP vz. 54 – s hlavní z tvrdochromu

editovat

V roce 1956 došlo k pokusu zvýšit životnost hlavně za použití tvrdochromu. Pro účel zkoušky zbraní bylo vyrobeno a převzato 7 kusů OP vz. 54 s tvrdochrómovaným vývrtem hlavně. Životnost hlavně se tím zvětšila, ale přesnost zbraní klesla o 15%, z tohoto důvodu se sériové zbraně dělaly bez tvrdochrómu.

(Pozn. pro větší spolehlivost v zimním počasí se využívá pro zápalky vojenského střeliva třaskavá rtuť, která ovšem způsobuje silně korozi, ke které dochází, pokud zbraň není nijak jinak ošetřena.)

OP vz. 54/91

editovat

V 90. letech 20. století byly modernizovány stávající policejní vz. 54. Dostaly novou pažbu s nastavitelnou lícnicí a dvojnožku. Původní puškohled byl nahrazen zaměřovačem PSO-1 se čtyřnásobným zvětšením známým z pušky SVD.

Uživatelé

editovat
 
OP vz. 54 ze sbírek VHÚ PRAHA

Hlavní uživatelem OP vz. 54 byla Československá lidová armáda. Později se zbraně dostaly ke zvláštním jednotkám Sboru národní bezpečnosti. Německá demokratická republika, která v roce 1961 odkoupila 150 kusů pušek vz.54. V letech 1966–1968 bylo 1460 kusů z celkových vyrobených 5 413 kusů odprodáno do Vietnamské demokratické republiky.

Náboj 7,62-Tž-Odst.

editovat
 
Vlevo 7.62-59, Uprostřed 7,62-Tž-Odst.(1957), Vpravo 7,62-Tž-Odst.(1968),

Jedná se o upravenou variantu náboje 7,62 × 54 mm. Jádro střely je celoolověné nebo celoocelové (ocelové jádro v olověném pouzdru není přesně geometricky centrováno a může docházet k nepřesnostem při střelbě, homogenní jádro zaručuje vyšší přesnost).

Fotogalerie

editovat

OP vz. 54 v kultuře

editovat

OP vz. 54 se objevila i v počítačové hře ArmA III, a to od dvou na sobě nezávislých autorech.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scharfschützengewehr vz. 54 na německé Wikipedii.

  1. Šáda 2004, s. 76.
  2. ŠÁDA, Miroslav. Československé ruční palné zbraně a kulomety. Praha: Naše vojsko 199 s. s. Dostupné online. ISBN 80-206-0745-5, ISBN 978-80-206-0745-4. OCLC 85147956 
  3. a b Rifles Of The Red Star [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-09. (anglicky) 
  4. a b FRANCEV, Vladimír. Československé zbraně ve světě : v míru za války. Praha: Grada Publ 230 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-5314-0, ISBN 80-247-5314-6. OCLC 915358191 

Literatura

editovat
  • Vladimír Francev, Grada 2015, ISBN 978-80-247-5314-0, Československé zbraně ve světe v míru i za války, strana 163, 166
  • Předpis pro výcvik ve střelbě – Odstřelovačská puška vz. 54
  • Günter Wollert, Reiner Lidschun, Wilfried Kopenhagen. Schützenwaffen (1945–1985). In: Illustrierte Enzyklopädie der Schützenwaffen aus aller Welt. 5.. vyd. Berlin: Brandenburgisches Verlagshaus ISBN 3-89488-057-0. Svazek Band 1+2. S. 192, 193. (německy)
  • ŠÁDA, Miroslav, 2004. Československé ruční palné zbraně a kulomety. Praha: Naše vojsko. 199 s. ISBN 80-206-0745-5. 
  • thinlineweapons.com [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Galas´s Gewehr. www.mosin-nagant.de [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. (německy) 
  • Czechoslovakia Recycles Mosins: The vz.54 Sniper [online]. forgottenweapons.com [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat