Vyškovská brána

celek Západních Vněkarpatských sníženin

Vyškovská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin. Tvoří předěl mezi Drahanskou vrchovinou (Česká vysočina) a Litenčickou pahorkatinou (Karpaty) a propojuje Dyjsko-svratecký a Hornomoravský úval.

Vyškovská brána
Vyškovská brána
Vyškovská brána

Nejvyšší bod 339 m n. m. (Na hanácké)
Rozloha 141 km²
Střední výška 226,5 m n. m.

Nadřazená jednotka Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední
jednotky
Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Litenčická pahorkatina, Drahanská vrchovina
Podřazené
jednotky
Ivanovická brána, Rousínovská brána

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIIIA-2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je tvořena mírnou pahorkatinou na terciérních a kvartérních usazeninách, obsahuje ploché sedlo (299 m n. m.) na rozvodí Rakovce a Hané.[pozn. 1] Národopisně je součástí Hané, největším sídlem je Vyškov. Do roku 1945 existoval uprostřed této brány německý jazykový ostrov, tzv. vyškovský.

Vyškovská brána je důležitá z dopravního hlediska, prochází jí hlavní česká dálnice D1 (evropská silnice E462) a celostátní železniční trať Brno–Přerov.

PoznámkyEditovat

  1. Fakticky nejnižší bod rozvodí je v umělém zářezu trati Brno–Přerov u Lulče ve výšce 291 m.

Externí odkazyEditovat