Vrbka (Postoloprty)

část města Postoloprty v okrese Louny
(přesměrováno z Vrbka u Postoloprt)

Vrbka je vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na sever od Postoloprt. V roce 2012 zde bylo evidováno 34 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel.[4]

Vrbka
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPostoloprty
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel67 (2021)[1]
Katastrální územíVrbka u Postoloprt (2,92 km²)
Nadmořská výška224 m n. m.
PSČ440 01
Počet domů32 (2011)[2]
Vrbka
Vrbka
Další údaje
Kód části obce126128
Kód k. ú.726125
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrbka leží v katastrálním území Vrbka u Postoloprt o rozloze 2,92 km².[5]

Historie editovat

Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1396, kdy zde měla majetek Markéta, vdova po Ješkovi ze Světce.[6] Ještě před husitskými válkami se majitelem celé vesnice stal benediktinský klášter Porta Apostolorum v Postoloprtech. Za husitských válek se Vrbky zmocnily Louny. Tuto informací podává rejstřík neprávem zcizeného majetku církevním institucím, pořízený v roce 1454. Louny podle něj vedle mnoha dalších vesnic musely královské komoře vrátit i Vrbku s devíti statky.[7] V lounské účetní knize jsou zachyceny poddanské dávky i jména poddaných z let 1451–53. Kromě jiných ve Vrbce žili rychtář Jan Okruhlík, Janek Obešlo, Káča Šeborka, Martin Půlvejce a Janek Kozlík.[8]

 
Západní okraj vsi, v pozadí elektrárna Počerady

V roce 1465 nechal Jiří z Poděbrad celé postoloprtské panství v hodnotě 12 000 kop včetně Vrbky zapsat svým synům Viktorínovi, Jindřichovi a Hynkovi. V rozmezí let 1480–1502 je sourozenci postupně prodali příslušníkům rodiny Veitmilů.[9] Neznámo kdy ale Veitmilové Vrbku prodali. V roce 1535 ji totiž rytíř Bartoloměj z Velebudic prodal Šebestiánovi z Veitmile, resp. tu její část, která mu patřila. Do poloviny 16. století pak Veitmilové vykoupili zbývající část vesnice a připojili ji k postoloprtskému panství, kde zůstala až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1849.[10]

Třicetiletá válka Vrbce způsobila značné škody. Podle berní ruly z roku 1654 bylo ve vsi z patnácti statků jedenáct pustých.

Ve dvacátých letech 18. století začali u Vrbky Schwarzenbergové těžit hnědé uhlí. Postupně se Vrbka stala hornickým místem a v 19. století byla hlavním těžebním prostorem postoloprtského revíru. V 60. letech byly u Vrbky v provozu čtyři šachty, z toho dvě patřily schwarzenberské horní správě, další dvě jiných majitelů byly menší. V roce 1911 byla na návrší zvaném Na Vinici jižně od vsi postavena těžní věž. Důl dostal jméno Terezie. Zásoboval uhlím cukrovar ve Březně. Pro tento účel byla zřízena lanová dráha. Důl byl v provozu do roku 1929, čtyři roky nato byl zasypán.[11]

Roku 1904 byl ve Vrbce založený okrašlovací spolek. V témže roce 1904 existoval ve vsi hostinec a působili zde dva obchodníci, kovář a švec.[12] Od poloviny 17. století se Vrbka postupně germanizovala. Při sčítání v roce 1930 se k české národnosti hlásilo jen 19 Čechů. Z toho důvodu zde nebyl založený žádný český spolek. České děti navštěvovaly menšinovou školu ve Rvenicích.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[4][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 183 204 210 236 265 241 248 142 133 84 65 83 67 48
Domy 23 26 28 37 43 43 50 45 . 27 23 26 32 32
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů města Postoloprty.

Pamětihodnosti editovat

Galerie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2012-02-24 [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-03. 
  6. EMLER, Josef (ed). Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých I. Praha: [s.n.], 1870. 606 s. Dostupné online. S. 563. 
  7. KALOUSEK, Josef (ed). Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Praha: [s.n.], 1895. 612 s. Dostupné online. S. 378. 
  8. VANIŠ, Jaroslav (ed.). Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491. Praha: Academia, 1979. 966 s. S. 368–369. 
  9. VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: vlastním nákladem, 1893. 160 s. S. 17–18. 
  10. ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Louny: Nakladatelství Digon, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 186.  (Dále jen Roedl, Mach 2021).
  11. Roedl, Mach 2021, s. 187.
  12. TUTTE, Karl (ed). Der politische Betzirk Saaz. Eine Heimatkunde.. Žatec: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereines in Saaz, 1904. 918 s. S. 800. 
  13. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. 
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-02]. Identifikátor záznamu 155283 : Kaple. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  15. Roedl, Mach 2021, s. 189.

Externí odkazy editovat