Volyňské knížectví

historický státní útvar

Volyňské knížectví (starorusky Волынское княжество) bylo v 10.12. století východoslovanské ruské knížectví náležící ke Kyjevské Rusi. Někdy bývá nazýváno jako Volyňsko-vladimirské knížectví (též vladimirsko-volyňské), a to zejména v souvislosti s dobou po roce 1199, kdy se od něj odtrhlo Lucké knížectví. Sídelním knížecím městem bylo Vladimir (Vladiměř). Mezi další významná města v knížectví patřily Kremenec, Luck, Busk, Dorogobuž, Brest, Belz a Šumsk.

Volyňské knížectví
Волынское княжество
 Kyjevská Rus
 Jotvingie
9871199/1452 Haličsko-volyňské knížectví 
Litevské velkoknížectví 
Polské království (1385–1569) 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Volyňské knížectví ve světle oranžové barvě
Obyvatelstvo
Státní útvar
Kyjevská RusKyjevská Rus Kyjevská Rus (do roku 1240)
Haličsko-volyňské knížectvíHaličsko-volyňské knížectví Haličsko-volyňské knížectví
Haličsko-volyňské královstvíHaličsko-volyňské království Haličsko-volyňské království
Litevské velkoknížectvíLitevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Kyjevská Rus Kyjevská Rus
Jotvingie Jotvingie
Následující
Haličsko-volyňské knížectví Haličsko-volyňské knížectví
Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví
Polské království (1385–1569) Polské království (1385–1569)

Historie editovat

 
Kyjevská Rus s Volyňským knížectvím (na západě) po roce 1054.
 
Vladimirská katedrála dostavěná za vlády Mstislava II. kolem roku 1160.

V letech 10691118 mu vládla dynastie Izjaslavičů zejména z města Turova (ti v prvé řadě vládli Turovskému knížectví).

Po ztrátě Turova ve prospěch Monomachovičů v roce 1105 vládli Volyni po několik let potomci Izjaslava Jaroslavoviče. V letech 11541199 se knížectví nazývalo vladimirským, poté, co se od něj odtrhlo Lutské knížectví (11541228).

V roce 1199 Roman Mstislavič sjednotil pod svou vládu knížectví haličské a volyňské, čímž vzniklo Haličsko-volyňské knížectví. Knížectví volyňské tak skončilo jako samostatný státní útvar. V období 13401392 probíhala válka mezi Polskem a Litvou o volyňské dědictví a Gediminovci se zvali velkoknížaty volyňskými. V roce 1452 bylo knížectví sloučeno s Litvou.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Volhynia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat