Wikipedie

Vojtěch Bělohrobský

český básník a spisovatel

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský, vlastním jménem Vojtěch Vejskrab[p 1] (21. dubna 1838 Černovice[1] – 30. července 1869 Blovice[2][p 2]) byl český básník a spisovatel.

Vojtěch Bělohrobský
Narození21. dubna 1838
Černovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. července 1869
Blovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníBlovice
Povoláníučitel, spisovatel, hudební skladatel a básník
Tématapedagogika, poezie a beletrie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v rodině ševcovského mistra Jana Vejskraba a jeho manželky Kateřiny, rozené Hromadníkové.[1] V Černovicích u Tábora, kde nastoupil na farní dvoutřídku a patřil zde mezi nejlepší žáky. V letech 1857–1859 absolvoval německou reálku. Během studií na reálce přijal pseudonym Bělohrobský, jako protest proti tomu, že němečtí učitelé přepisovali jeho příjmení jako Weissgrab (česky bílý hrob).[3][4] Po absolvování německé reálky nastoupil na utrakvistický ústav učitelský v Českých Budějovicích, kam chodil až do roku 1860. Po absolvování tohoto ústavu odešel do Merklína, kde se stal podučitelem.

Tady se seznámil s básníkem Jakubem Arbesem. Bělohrobský přesídlil do Blovic 30. září 1861 a stal se prvním podučitelem v Blovické farní škole. Příchodem do Blovic se Bělohrobského tvorba zásadně změnila. Kromě motivu lásky, který bere na sebe podobu spíše skeptickou, nebo jinou, než je láska mezi mužem a ženou, (píše například o lásce k vlasti), především v jeho výchovných článcích. V nich se také objevují prvky moralizující, zde, v jeho tvorbě vůbec poprvé a také prvky humoru, dalo by se říci, že jeho tvorba dostává větší přesah a stává se vyzrálejší.

Je to způsobeno různými aspekty, jednak věkem, jednak prožitými událostmi a také jeho postupující nevyléčitelnou chorobou a horšícím se celkovým zdravotním a duševním stavem[5]. Roku 1867 byl ze zdravotních důvodů nucen zanechat učitelování. Zdržoval se pak, po většinu času ve svém školním bytě, který se mu náhle stal vězením.

 
Rodný dům Vojtěcha Bělohrobského v Černovicích u Tábora

Nikdo z jeho přátel a známých za ním celé měsíce nezašel[5] a tak není divu, že jedny z jeho posledních řádků, adresovaných povětšinou matce, jsou plné hořkosti. Stoupenec májovců Vojtěch Mikuláš Vejskrab–Bělohrobský zemřel ve věku třiceti let, 30. července, v prvním patře blovické školy, roku 1869 a své rodině v Černovicích odkázal dluhy a skrovný majetek. Pohřben byl na hřbitově v Blovicích.

Dílo editovat

  • Novela Pianista – vyprávění o milostném vztahu učitele klavíru a jeho žačky.
  • Články vychovatelské – Má- li se patriotismus ve školách národních budit a jak by se to díti mohlo a mělo?
  • Novela – Zuby a láska. Čili: také srdce – jak kdo chce.

Pamflety z roku 1865

  • Příčina hněvu
  • Chvála poloreformy
  • Zákony

Básně

  • Báseň – Žena a basa – Tato báseň získala v roce 1863 první cenu v humoristickém časopise.
  • Báseň – Milená Rézičko!

Hudební skladby:

  • Hudební skladba - Marš na rozloučenou
  • Klavírní skladba „TOUHA“ – věnováno jeho nenaplněné lásce Anně Báslové

Fotogalerie editovat

  •  
    Titulní stránka klavírní skladby „TOUHA“ – věnováno jeho nenaplněné lásce Anně Báslové.
  •  
    Vojtěch Bělohrobský byl mimo jiné hudebník, toto je jeho vlastnoručně psaný notový zápis.
  •  
    Varhany v Blovickém kostele, zde Vojtěch Bělohrobský komponoval své skladby.
  •  
    Blovická škola-v druhém patře této budovy měl Vojtěch Bělohrobský svůj učitelský podnájem, kde nakonec zemřel.
  •  
    Mapa říše lásky z novely – Zuby a láska. Čili: také srdce – jak kdo chce.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Uváděn též jako Vejskraba, což bylo dle matriky narozených příjmení jeho otce.[1]
  2. ↑ Některé zdroje (Lexikon české literatury) uvádějí chybné datum úmrtí 29. července.

Reference editovat

  1. ↑ a b Matrika narozených, Černovice, 1819–1842, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matrika zemřelých, Blovice, 1857-1881, snímek 173
  3. ↑ PEŠAT, Zdeněk. Vojtěch M. V. Bělohrobský. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek I. A–G. S. 182–183.
  4. ↑ Nekrolog. Beseda Učitelská. 1869-08-14, s. 83. Dostupné online. 
  5. ↑ a b 1975-, Dohnalová, Jana,. Vyprávění o chudém básníku něšťastné lásky : Vojtěch Bělohrobský. [Praha]: Petrklíč 89 s. ISBN 9788072292806. OCLC 776516410 S. 29–39, 80–81. 

Literatura editovat

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Bělohrobský
  • DOHNALOVÁ, Jana. Vyprávění o chudém básníku něšťastné lásky:Vojtěch Bělohrobský. Praha: Petrklíč, 2011. 89 s. ISBN 978-80-7229-280-6. EAN 9788072292806. 
  • RAUŠAR, František. Nedoceněný básník V. M. V. Bělohrobský. Plzeň: [s.n.], 1936. S. 83. 
  • ARBES, Jakub. Arabesky literární. Praha: B.Kočí, 1926. 303 s. 
  • KVAPIL, Jaroslav. O čem vím : sto kapitol o lidech a dějích z mého života. 2. vyd. Praha: Josef R. Vilímek, 1937. 597 s. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojtěch_Bělohrobský&oldid=23035495“