Otevřít hlavní menu

Májovci byla výrazná, literární skupina českých básníků a prozaiků druhé poloviny 19. století, která navazovala na odkaz Karla Hynka Máchy, Karla Havlíčka Borovského a Karla Jaromíra Erbena.

Po pádu Metternichova absolutismu (revoluční rok 1848) se na scéně objevila mladá generace, která se zaobírala problematikou městského života a současných sociálních problémů. Nastávala kulturní a společenská obroda. Májovci zažívali dobu porevolučních let Bachova absolutismu a dočasné potlačení snah obrozenců o lepší postavení českého národa v rámci Rakouského císařství.

Roku 1858 byl vydán první almanach Máj, který se stal ústředním spojujícím dílem skupiny (následovaly ještě tři další). Májovci se ve své tvorbě primárně snažili zachytit skutečnost, tak jak jí v okolním světě viděli, a to i s jejími negativními rysy. Odkazovali se nejenom na českou kulturu, ale inspirovali se i směry evropské tvorby (kosmopolité). Neobraceli se jen do české historie, ale kladli důraz na současný okolní svět, což se projevilo i v časté publicistické tvorbě. Díky jejich práci došlo k povznesení české literatury na evropskou úroveň.

Byly založeny spolky Hlahol (1861), Sokol (1862), Umělecká beseda (1863), vycházely noviny a časopisy: Národní listy (od 1861), Lumír (od 1851), Květy (od 1865) aj. Začala se realizovat Tylova myšlenka – vybudování Národního divadla.

Významní představitelé májovcůEditovat

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Literatura pro 2. ročník SŠ, DIDAKTIS spol. s r. o. 2009
  • CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti. 2. vyd. Praha: Kma, s. r. o., 2007. 1116 s. ISBN 978-80-7309-463-8. S. 570-572.