Otevřít hlavní menu

Josef Václav Frič

český spisovatel, novinář a politik

ŽivotEditovat

Byl synem českého vlastence a advokáta Josefa Františka Friče a už během studia na Akademickém gymnáziu se rozhodl, že bude básníkem. V revolučním roce 1848 byl mluvčím radikálního studentského spolku „Slávie“ a spolu s Josefem Rittigem vedl pražské studenty na barikády. Po potlačení pražského povstání odjel na Slovensko, kde se podílel na organizaci protimaďarského povstání. Po návratu do Prahy založil v roce 1849 s přáteli spolek „Českomoravské bratrstvo“, ale brzy nato byl zatčen za spoluúčast na přípravě májového spiknutí a roku 1851 odsouzen pro velezradu k 18 letům vězení. Trest si odpykával v Komárně a roku 1854 byl omilostněn.

V roce 1858 byl opět zatčen a o rok později (1859) propuštěn pod podmínkou emigrace. Odešel do Londýna, odkud se ještě téhož roku (1859) přestěhoval do Paříže a potom do Berlína, odkud stále vedl svůj boj proti Rakousku. V 70. letech žil v Budapešti a v Záhřebu, pozvolna však nahlížel, že jeho boj nemá vyhlídky na úspěch a po návratu do Čech roku 1880 se z politického života úplně stáhl a věnoval se pouze literatuře. Podílel se také na vydání almanachu Máj.

Po návratu z exilu bydlel s rodinou u příbuzných své ženy v Krakovské ulici. Roku 1883 se rodina přestěhovala do usedlosti Horní Perucka nad Nuselskými schody (Jana Masaryka čp. 73/14) a po pěti letech do pronajaté vily čp. 195 (Jana Masaryka). Zde roku 1890 zemřel.[4]

…a na podzim roku 1890 doprovázeli jsme rakev jedenašedesátiletého a do sama konce horoucího osmačtyřicátníka na Vyšehrad. Nesl jsem tenkráte za jeho rakví standartu Umělecké besedy a víc než ta těžká žerď v mých rukou tížilo mne srdce pro toho dobrého, krásného člověka… Nezapomněli jsme na toho bouřliváka s pražských barikád trochu přespříliš záhy?
—  Jaroslav Kvapil [5]

Rodinný životEditovat

Josef Václav Frič byl dvakrát ženat, poprvé se v roce 1856 oženil s Annou Ullmanovou (1829–1857). Po její smrti se koncem roku 1857 oženil s Annou Kavalírovou (1825–1893). Měli dva synovy, Josefa (1861–??) a Jana (1863–1892), kteří se narodili v Paříži, a dceru Boženu (1865–??, místo narození prozatím neurčeno, v roce 1865 pobýval Frič v Paříži).[6][7]

DíloEditovat

Přispíval do řady novinčasopisů, např. do LumíraKwětů.

PoezieEditovat

  • Lada Niólaalmanach mladých básníků (1855)
  • Písně z bašty – romantická sbírka, psána roku 1862, ale vydána až po jeho smrti

DramaEditovat

  • Václav IV.
  • Svatopluk a Rostislav
  • Hynek z Poděbrad
  • Der Apostat (libretto)
  • Vladimír Bohův zvolenec (překlad libretta Der Apostat do češtiny)

Další dílaEditovat

  • Osud rozervance
  • Sebrané spisy – toto dílo vydal v Praze, mnoho děl je zde uveřejněno poprvé
  • Paměti

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. KUBÍČEK, Jaromír. Rok 1863 na Moravě ve slovensko-českých vztazích. In: Kolokvium slovenských, českých a moravských bibliografů. [s.l.]: Sdružení knihoven ČR, 2004. Dostupné online. ISBN 80-86249-25-5. S. 11.
  4. Josef Jan Frič: O vzniku a rozvoji vlastního závodu. V Praze: Nákladem vlastním, 1931. 32 stran.
  5. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 272–3
  6. Soupis pražských obyvatel, Fritsch Josef
  7. Josef Václav Frič (nekrolog). Světlo. 17. 10. 1890, s. 78. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat