Vnitřní Město (Telč)
Vnitřní město (německy Innenstadt) je částí města Telče, zaujímá jeho historické jádro. Ve Vnitřním Městě je soustředěna většina nejvýznamnějších telčských pamětihodností, a proto právě na jeho území leží telčská městská památková rezervace od roku 1992 zapsaná na seznamu UNESCO.
| Vnitřní Město | |
|---|---|
 Náměstí Zachariáše z Hradce | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Telč |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′ s. š., 15°27′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 260 (2021)[1] |
| Katastrální území | Telč (20,49 km²) |
| PSČ | 588 56 |
| Počet domů | 111 (2011)[2] |
  Vnitřní Město | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 412376 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha editovat
Jak název napovídá, leží zhruba uprostřed města. Severně až severovýchodně od Vnitřního Města, za Štěpnickým rybníkem, se nachází část Štěpnice, východně až jihovýchodně leží Podolí, zhruba jihozápadním až jihovýchodním směrem leží Staré Město, od Vnitřního Města odděleno Ulickým rybníkem, od Podolí rybníkem Staroměstským. Pouze na západě je Vnitřní Město propojeno s nezastavěným územím zámeckým parkem.
Ústředním prostorem telčského Vnitřního Města i města Telče jako celku je rozlehlé náměstí Zachariáše z Hradce ležící zhruba na půdorysu protáhlého trojúhelníka, jehož delšími stranami jsou strana severovýchodní a jihozápadní, nejkratší je strana jihovýchodní. Zhruba v západní čtvrtině náměstí (a na západně navazujícím náměstí Jana Kypty stojí většina vrchnostenských a církevních staveb, jinde převažují historické měšťanské domy, většinou štítově orientované s podloubím. Parcely severovýchodní strany náměstí Zachariáše z Hradce přímo sousedí se Štěpnickým rybníkem (resp. zámeckým parkem v západní části), obdobně za krátkou jihovýchodní stranou se nacházel již hradební příkop, mezi jihozápadní stranou náměstí a Ulickým rybníkem se nachází ještě jedna souběžná ulice (v západní části nazvaná Seminářská, ve východní Hradební). Historická zástavba je intaktně dochována a patří k nejcennějším památkovým celkům ve střední Evropě.
Počet obyvatel editovat
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1238 | 5116 | 1337 | 1086 | 1005 | 4354 | 722 | 4181 | 5047 | 855 | 427 | 389 | 293 |
Pamětihodnosti editovat
Kostely editovat
- Kostel svatého Jakuba Staršího – Původně gotický ze 14. století, později několikrát přestavován a upravován, naposledy v roce 1892. Klenby dvoulodí jsou z 15. století.
- Kostel Jména Ježíš – Představuje barokní jezuitskou stavbu z roku 1667, postavenou pravděpodobně podle projektu G. D. Orsiho. Na kostel navazuje budova jezuitské koleje z let 1651 až 1654.
- Kostel svatého Ducha – Jakožto pozdně gotická stavba je připomínán v roce 1486. Přilehlá pozdně románská věž pravděpodobně z 1 poloviny 13. století mohla být věží hypotetického předchůdce tohoto kostela, je však možné, že měla strážní funkci.
- Konvikt svatých Andělů
- Kostel svaté Anny
Zámek editovat
Telčský zámek zaujímající severozápadní cíp telčského historického jádra je cenná rozsáhlá renesanční stavba jen nepatrně poznamenaná pozdějšími úpravami. V její hmotě se zachovala značná část zdiva původního gotického hradu, který nynější stavbě předcházel. Zámek je národní kulturní památkou.
Radnice editovat
Prvně se připomíná v roce 1443, její nynější podoba je renesanční z let 1573 až 1574. Její průčelí vrcholí (stejně jako průčelí několika měšťanských domů) atikou zakončenou cimbuřím.
Kašny editovat
Kašna blíže k zámku se sochou svaté Markéty je z roku 1616 a byla upravena v roce 1717, druhá kašna je z roku 1827.
Mariánský sloup editovat
Barokní mariánský sloup z roku 1718 od sochaře Davida Liparta z Brtnice
Měšťanské domy editovat
Telčské měšťanské domy zachovávají původní gotickou parcelaci městského areálu. Původní zástavba byla dřevěná, první kamenné domy se začaly objevovat v průběhu 14. století. K největšímu rozvoji výstavby došlo za Zachariáše z Hradce, tvářnost náměstí pak z větší části dotvořily barokní přestavby a úpravy, na několika fasádách se podepsal klasicismus a empír. Pozdější přestavby byly spíše výjimečné. Většina domů tak dodnes má památkový charakter. Patří mezi ně Telčský dům, dům U Šeniglů a další.
-
Pohled na Vnitřní Město přes Ulický rybník -
Náměstí Zachariáše z Hradce, vlevo kostel Jména Ježíš, vpravo zámek -
Horní brána, vlevo kostel svatého Ducha -
Pohled na zámek ze zámeckého parku
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 96-5. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Telč-Vnitřní Město na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Telč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Telč-Vnitřní Město v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
