Vlochyně bahenní

druh rostliny

Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum, dříve také V. occidentale), česky nazývaná též borůvka bažinná, brusnice vlochyně nebo nářeč. raušinka[1] je rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice (Vaccinium). Jako ostatní brusnice roste v kyselých, na živiny chudých půdách, zvláště v bažinách a rašeliništích v arktickém a chladných částech mírného pásma severní polokoule, dále k jihu se vyskytuje ve vyšších a horských polohách.

Jak číst taxoboxVlochyně bahenní
alternativní popis obrázku chybí
Vlochyně s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďvřesovcovité (Ericaceae)
Rodbrusnice (Vaccinium)
Binomické jméno
Vaccinium uliginosum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alternativní jména editovat

  • borůvka bažinná, blinkavka[2]

Popis editovat

Vlochyně bahenní je keřík, 10 až 75 cm vysoký s hnědým dřevnatým stonkem. Na stonku rostou 3 až 30 mm dlouhé a 2 až 15 mm široké oválné zelené až modrozelené listy. Z bílých až narůžovělých, 4–6 mm dlouhých zvoncovitých květů na krátkých stopkách dozrávají v pozdním létě plody – 5–8 mm veliké, kulovité až soudkovité tmavěmodré bobule s bílou dužninou (šťáva nebarví), které chutnají sladce.

Jedovatost editovat

O jedovatosti plodů se diskutuje. Podle některých autorů je sice obecně tradována, nebyla však spolehlivě prokázána. Sibiřané ji běžně sbírají, pojídají a zpracovávají jako ovoce.[3] Případná jedovatost obecně není nijak silná a může se výrazně lišit podle stanoviště. Jako projevy intoxikace se uvádí psychomotorická excitace, zvracení, rozšíření zorniček a pocity závratě. Požití 300 g plodů vyvolalo u některých jedinců malátnost, závratě, pocit horka v hlavě, poruchy vidění a obtížné polykání, zatímco u jiných ani větší množství žádné příznaky nevyvolalo.[4] Má se také za to, že zásadní podíl na jedovatosti nemá rostlina samotná, ale parazitická houba Sclerotina megalospora, která ji napadá.[2]

Plody bývaly používány jako halucinogeny.[5] Toxikologické informační středisko u plodů uvádí „…téměř nejedovaté plody – nebezpečná může být dávka nad 20 plodů (bobulí, semen) po větším požitém množství se podává aktivní uhlí nebývá nutná hospitalizace (jen u mimořádně citlivých osob při závažných příznacích), u zdravých jedinců se objevují nanejvýš zažívací potíže.“[6]

Použití editovat

Jako okrasná rostlina se téměř nepoužívá, nicméně má barevně zajímavé podzimní zbarvení listů.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vaccinium uliginosum na anglické Wikipedii.

  1. SICHINGER, Martin. Poslední šumavská pastvina. 1. vyd. Praha : 65. pole, 2016. 323 s. (Tah; sv. 8). ISBN 978-80-87506-76-9. Kapitola Mexičtí žoldáci, str. 114. Pozn. Autor zaměnil vlochyni bahenní za klikvu bahenní (Vaccinium oxycoccos L.)
  2. a b http://medicina.cz/clanky/4903/34/Vlochyne-bahenni-Boruvka-bazinna/
  3. http://www.severskelisty.cz/priroda/prir0060.php
  4. BALOUN, Jan; LEIFERTOVÁ, Irena; ŠTÍPEK, Stanislav. Rostliny způsobující otravy a alergie. Ilustrace Luděk Jahodář. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 276 s. S. 103. 
  5. VACCINIUM ULIGINOSUM L. – vlochyně (vlochyně bahenní), L. Hoskovec
  6. Toxikologické informační středisko Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice. www.tis-cz.cz [online]. [cit. 2015-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. 

Externí odkazy editovat