Otevřít hlavní menu

Vlastimil Ehrenberger

český politik a inženýr

Vlastimil Ehrenberger (16. února 1935[1][2] Svojanov okr. Svitavy[3] nebo Svojanov okr. Olomouc[4][5]) je český a československý důlní inženýr, bývalý politik Komunistické strany Československa, ministr vlád ČSSR a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Ing. Vlastimil Ehrenberger, DrSc.

Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1974 – 1988

Místopředseda 2. vlády L. Štrougala
Ve funkci:
1973 – 1974

Ministr paliv a energetiky ČSSR
Ve funkci:
1974 – 1988
Předchůdce Jaromír Matušek
Nástupce Antonín Krumnikl
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 16. února 1935
Svojanov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater VŠ báňská Ostrava
Profese politik
Ocenění Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Narodil se ve Svojanově v okrese Svitavy.[3] Podle některých zdrojů ve Svojanově v okrese Olomouc.[4] Na základní školu ovšem chodil do Svitav (zde se ještě v roce 2010 zúčastnil srazu absolventů).[6] V letech 1951-1961 byl horníkem v ostravsko-karvinském revíru.[4] V letech 1950–1952 byl učněm a horníkem na Dolu Eduard Urx v Petřkovicích, v období let 1955–1961 zastával pozici mistra a vrchního mistra v Dole Zárubek v Ostravě.[5] Uváděno též, že v letech 1955–1961 byl technikem v OKD.[3] Pak v letech 1963-1967 studoval na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde získal v roce 1967 titul inženýra. V letech 1968-1970 byl zástupcem správního ředitele stavby OKD.[4] Byl autorem prací o o palivoenergetickém komplexu a hornictví.[2]

Zastával i řadu stranických funkcí. Do roku 1963 byl předsedou Celozávodního výboru KSČ na Dole Stachanov a pracovníkem Krajského výboru KSČ v Ostravě.[5] V letech 1967-1968 působil na postu pracovníka oddělení ÚV KSČ pro těžký průmysl.[4] V letech 1970-1973 byl tajemníkem pro průmysl Krajského výboru KSČ pro Severomoravský kraj.[4][7][3] XV. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil.[7] Zastával dlouhodobě vládní posty. V letech 1973-1974 coby místopředseda druhé vlády L. Štrougala a od roku 1974 až do roku 1988 jako ministr paliv a energetiky ČSSR ve druhé vládě L. Štrougala, třetí vládě L. Štrougala, čtvrté vládě L. Štrougala, páté vládě L. Štrougala a šesté vládě L. Štrougala. Zároveň byl od roku 1974 vedoucím československé delegace ve Stálé komisi RVHP pro uhelný průmysl. V roce 1985 získal Řád práce.[7][8]

Po delší dobu zasedal také v nejvyšším zákonodárném sboru. Po volbách roku 1971 zasedl do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 66 - Havířov, Severomoravský kraj). Křeslo nabyl až dodatečně v dubnu 1974 po doplňovacích volbách vypsaných poté, co zemřel poslanec Zdeněk Gavenda. Mandát získal i ve volbách roku 1976 (obvod Havířov), volbách roku 1981 (obvod Havířov) a volbách roku 1986 (obvod Havířov). Ve FS setrval do prosince 1988, kdy dopisem rezignoval na poslanecký mandát.[9][10][11][12][13]

Po odstoupení Štrougalovy vlády byl roku 1989 jmenován posledním komunistickým velvyslancem v Maďarsku, kde se angažoval ve sporu o dokončení vodního díla Gabčíkovo - Nagymaros. V Maďarsku zůstal do dubna 1990, kdy byl Čalfovou vládou odvolán. Od 90. let se věnuje podnikání, byl např. členem dozorčí rady Česko-afghánské smíšené obchodní společnosti.[14]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vlastimil Ehrenberger [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Záhlaví : Ehrenberger, Vlastimil, 1935- [online]. katalog.svkul.cz [cit. 2012-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d International Who's Who, 1983-84. [s.l.]: International Publications Service, 1983. Dostupné online. ISBN 9780905118864. S. 380. (anglicky) 
  4. a b c d e f Vlastimil Ehrenberger [online]. munzinger.de [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b c Životopisy nově jmenovaných členů federální vlády. Rudé právo. Prosinec 1973, roč. 54, čís. 298, s. 1. Dostupné online. 
  6. Sraz bývalých spolužáků [online]. svitavsky.denik.cz [cit. 2012-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. (česky) 
  8. Translations on Eastern Europe, 1976 [online]. dtic.mil [cit. 2012-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  13. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  14. Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 319

Externí odkazyEditovat