Vladimír Smutný

český kameraman

Vladimír Smutný (* 13. července 1942 Praha) je český kameraman a fotograf, držitel osmi Českých lvů za nejlepší kameru. Mezi filmy, na kterých spolupracoval, patří oscarový Kolja (1996, Cena za kameru v Madridu), Smrt krásných srnců (1986), Skalpel, prosím (1985), Tmavomodrý svět (2001), Tobruk (2008), Po strništi bos (2017) nebo Nabarvené ptáče (2019).

prof. MgA. Vladimír Smutný
Vladimír Smutný v roce 2010
Vladimír Smutný v roce 2010
Narození 13. července 1942 (78 let)
Praha, Protektorát Čechy a Morava
Alma mater FAMU
Povolání kameraman
Ocenění 8 Českých lvů za nejlepší kameru
Příbuzní sestra Jitka Smutná[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní životEditovat

Jeho otec pracoval jako fotograf a strýc byl kameramanem krátkometrážních filmů. Po absolvování Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění oboru kamera začal pracovat jako reklamní fotograf v podniku Tesla Holešovice a zároveň byl zaměstnán u Krátkého filmu Praha. Roku 1974 se stal pomocným kameramanem na Barrandově. Jeho první prací v roli hlavního kameramana byl film Julia Matuly Poslední vlak z roku 1982. Dlouhodobě spolupracuje s režiséry Janem Svěrákem nebo Jaroslavem Soukupem.

Od 90. let spolupracoval na řadě zahraničních projektů, například seriálu Barun Gold (1991, Nizozemsko), filmech Love Lies Bleeding (1999), Triceratops/River Adventure Quere Line Videos (1999, oba USA), The Vij (2009, Rusko) nebo seriálové řadě komisaře Maigreta (1991–2005, Francie).

Osmého Českého lva za nejlepší kameru obdržel za Marhoulův černobílý snímek Nabarvené ptáče z roku 2019. Inspirací pro technické pojetí filmu se pro něj stala Vláčilova Marketa Lazarová, kterou zhlédl v roce 1969, a uvedl: „Byl to pro mě takový zážitek, že jsem se o něco takového chtěl pokusit sám.[2]

V prosinci 2017 byl jmenován profesorem pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Kamera na Akademii múzických umění.[3][4]

FilmografieEditovat

Hlavní kameramanEditovat

Zahraniční projekty – výběrEditovat

  • 1992 – La peur (Francie)
  • 1994 – Bruin goud (Nizozemsko)
  • 1998 – Winter 89 (Nizozemsko)
  • 1999 – Maigret (1999–2005, 11 dílů, seriál, Francie)
  • 1999 – Love lies bleeding (USA)
  • 2004 – Bel ami (Belgie)
  • 2005 – The Headsman (Německo)
  • 2009 – The Viy (Rusko)
  • 2009 – Ženy mojho muža (Slovensko)

Výběr oceněníEditovat

Český lev za nejlepší kameru (8 cen)Editovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ponižující byl vlastní strach, říká o zkušenosti s StB Jitka Smutná. iDNES.cz [online]. 2017-06-07 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  2. Vladimír Smutný: Inspirovala mě Marketa Lazarová. V Nabarveném ptáčeti jsem se chtěl pokusit o takový obraz. Český rozhlas, Vltava [online]. Český rozhlas, 2020-03-08 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  3. Zeman jmenoval 52 profesorů. Odsouhlasil všechny navržené kandidáty [online]. Český rozhlas, 2017-12-13 [cit. 2018-01-19]. Dostupné online. 
  4. Jiří Ovčáček. Prezident republiky podepsal jmenovací dekrety nových profesorů [online]. Pražský hrad / Prezident ČR, 2017-12-13 [cit. 2018-01-19]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat