Vladimír Hurban
Vladimír Svetozár Hurban (4. dubna 1883 Turčianský Svatý Martin – 26. října 1949 Praha) byl slovenský spisovatel, plukovník Československé armády, diplomat a velvyslanec Československa, důležitý člen Maffie, organizace tzv. Prvního československého odboje okolo Tomáše Garrigue Masaryka. V letech 1936 až 1946 působil jako pátý řádný vyslanec ČSR ve Spojených státech amerických (od roku 1943 velvyslanec) a stal se tak nejdéle působícím československým vyslancem v USA. Patřil mezi nejvýznamnější slovenské diplomaty Československa.
Plk. Vladimír Hurban | |
---|---|
Vladimír Hurban v roce 1939 | |
vyslanec Československa v Egyptě | |
Ve funkci: 1924 – 1930 | |
Předchůdce | Cyril Dušek |
Nástupce | Karel Halfar |
vyslanec Československa ve Švédsku, v Norsku a v Litvě | |
Ve funkci: 1930 – 1936 | |
Předchůdce | Robert Flieder |
Nástupce | Vladimír Kučera |
5. čs. velvyslanec v USA | |
Ve funkci: 1936 – 1946 | |
Předchůdce | Ferdinand Veverka |
Nástupce | Juraj Slávik |
Rodné jméno | Vladimír Svetozár Hurban |
Narození | 4. dubna 1883 Turčianský Svatý Martin Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. října 1949 (ve věku 66 let) Praha Československo |
Choť | Oľga Hurbanová (roz. Boorová) |
Alma mater | Technische Universität Wien Vysoké učení technické v Brně |
Profese | diplomat |
Commons | Vladimír Svetozár Hurban |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se v Turčianském Svatém Martině v rodině známého slovenského spisovatele Svetozára Hurbana-Vajanského. Studoval na Technické univerzitě ve Vídni a na Vysokém učení technickém v Brně. Jako mladý novinář se v roce 1907 účastnil soudního procesu k Černovské tragédii, slovensko-maďarské národnostní tragédii ve slovenské obci Černová. Jelikož proces byl uherskou vládou zpolitizovaný a do soudní síně nebyly připuštěni slovenští a zahraniční novináři, seděl Vladimír Hurban v obecenstvu a uveřejňoval zprávy o procesu v Národních novinách.
Československo
editovatJakožto slovenský vlastenec se po vypuknutí první světové války zapojil rovněž do činnosti tajné organizace Maffie, která podporovala zahraniční aktivity exilové skupiny kolem profesora Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa. Po vzniku Československa 28. října 1918 působil v Československé armádě, začátkem 20. let působil v Sovětském svazu. Posléze se stal kariérním diplomatem při rezortu ministerstva zahraničních věcí ČSR. Absolvoval vyslaneckou misi v Egyptě a ve Švédsku, s přidanou akreditací pro Norsko a Litvu.
Vyslanec ve Spojených státech
editovatV roce 1936 byl Vladimír Hurban jmenován vyslancem ČSR ve Spojených státech amerických, kde nahradil dosavadního vyslance Ferdinanda Veverku. Ve Washingtonu D.C. působil i v době okupace Československa během druhé světové války, kdy byl součástí exilové vlády Edvarda Beneše se sídlem v Londýně. V rámci svého působení se opakovaně setkal s americkým prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem a jeho manželkou Eleanorou. Byl rovněž členem československé delegace v San Francisku při zakládání Organizace spojených národů v dubnu až červnu 1945. Roku 1946 funkci opustil a přesunul se do Prahy. Nahradil jej Juraj Slávik.
Úmrtí
editovatVladimír Hurban zemřel 26. října 1949 v Praze ve věku 66 let.
Galerie
editovat-
Hurban jako voják v Rusku v roku 1925.
-
Hurban jako vyslanec ČSR v roce 1939 se svou manželkou Olgou na slavnostní akci v Bílém domě ve Washingtonu. Od roku 1943 působil v USA jako velvyslanec.
-
Hurban s prezidentem Edvardem Benešem u amerického prezidenta F. D. Roosevelta v květnu 1943.
-
Hurban hájící v USA československou státnost v roce 1939 po okupaci českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava.
Odkazy
editovatLiteratura
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Hurban na Wikimedia Commons
- Čs. vyslanci a velvyslanci v USA
- Obsáhlý životopis
- Biografický slovník Archivováno 30. 3. 2021 na Wayback Machine.
- Genealogický profil