Vladimír Blažka

český člen protifašistické odbojové organizace Předvoj

Vladimír Blažka (12. prosince 1920 Olešnice14. dubna 1945 Brno, Kounicovy koleje) byl během druhé světové války člen protifašistické odbojové organizace Předvoj. Provedl společně s Aloisem Bauerem atentát na SS-Hauptsturmführera Augusta Gölzera, který byl po Reinhardu Heydrichovi druhým nejvyšším představitelem nacistické organizace SS, na něhož byl v Protektorátu Čechy a Morava proveden úspěšný atentát.[1]

Vladimír Blažka
Narození12. prosince 1920
Olešnice
Úmrtí14. dubna 1945
Brno, Kounicovy koleje
Příčina úmrtíPopraven
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov města Brna
Povoláníodbojář
Znám jakoProvedl atentát na SS-Hauptsturmführera Augusta Gölzera
PříbuzníAlois Bauer (bratranec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život před atentátemEditovat

Vladimír Blažka se narodil 12. prosince 1920 v Olešnici na Moravě. Později se rodina přestěhovala do Brna-Husovic. V době mobilizace v roce 1938 dobrovolně narukoval ke 2. rotě 43. pěšího pluku, kde prožil ztrátu československého pohraničí i vyhlášení Protektorátu. Poté odešel z Brna na práci do Říše, kde pracoval v Berlíně a Hamburku, ve Štrasburku a ve Vídni. Při kurýrní cestě k partyzánům byl v lednu 1944 zadržen na rakousko-chorvatské hranici. Pět měsíců byl vezněn v Marburgu. Jelikož nevyzradil účel cesty přes hranice byl propušten a nasazen do továrny v Dubnici nad Váhom na Slovensku. Odtud však utekl a 17. srpna 1944 se stal příslušníkem II. partyzánské brigády gen. M. R. Štefánika. Po porážce Slovenského národního povstání se vrátil s partyzány na Moravu a 8. 12. 1944 do Brna k rodičům, kde fungoval jako partyzánská spojka pod krycím jménem „poručík Poruba“. V únoru 1945 se společně s Bauerem stali členy odbojové organizace Předvoj.[2]

Atentát na Augusta GölzeraEditovat

Dne 7. 2. 1945 ve večerních hodinách provedl Blažka společně s Bauerem v Brně na Nerudově ulici atentát na SS Hauptsturmführera Augusta Gölzera. Blažka vystřelil na Gölzera čtyři rány z pistole. Teprve čtvrtý výstřel zasáhl Gölzera, který se stihnul ukrýt v domě. Záchranný vůz dorazil se značným zpožděním a odvezl zraněného na chirurgické oddělení na Žlutém kopci, kde byl hned operován. August Gölzer zemřel v noci ze 7. na 8. února 1945 v 0.30 hodin.[3]

Dopadení a smrtEditovat

Jména Blažky a Bauera vyzradil gestapu zatčený velitel branného referátu Předvoje Vladimír Tišnovský. Oba byli 22. 3. 1945 zatčeni a podrobeni brutálním výslechům. Z příkazu státního ministra K. H. Franka, jenž si při návštěvě Brna na jaře 1945 vyžádal dokumentaci Gölzerova případu, byli Blažka s Bauerem 14. dubna 1945 na dvoře Kounicových kolejí zastřeleni ranou do týla. Popravu vykonal osobně vedoucí exekutivního oddělení, kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski.[4]

Těla obou bratranců byla pochována na čestném místě Ústředního hřbitova v Brně ve skupině 25. Oba byli vyznamenáni Československým válečným křížem in memoriam.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat