August Gölzer

český účetní

August Gölzer (2. srpna 1906 Lauffen, Německo8. února 1945 Brno[1]) byl SS-Hauptsturmführer, jeden z velitelů a účetní XXXIX. úseku SS v Brně. Zemřel na následky atentátu uskutečněného 7. února 1945.[2] Po Reinhardu Heydrichovi byl druhým nejvyšším představitelem nacistické organizace SS, na něhož byl v Protektorátu Čechy a Morava proveden úspěšný atentát.[3]

August Gölzer
Narození2. srpna 1906
Lauffen am Neckar
Úmrtí8. února 1945 (ve věku 38 let)
Brno
Místo pohřbenívojenský hřbitov Lauffen, Německo (urna)
Povoláníúčetní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

KariéraEditovat

V roce 1927 se August Gölzer stal členem NSDAP a 1936 vstoupil do SS. Absolvoval obchodní školu a v následujících třech letech pracoval na doplňovacím velitelství štábu Hlavního úřadu SS v Berlíně. Hodnost SS-Sturmmann získal jako člen Waffen-SS 1939. Po okupaci Československa byl převelen do Prahy k úseku č. XXXIX všeobecných SS a na podzim 1944 byl po reorganizaci vnitřní struktury všeobecných SS povýšen na SS-Hauptsturmführera a převelen na nově vzniklé velitelství úseku v Brně, kde působil jako účetní.[4]

Rodinný životEditovat

August Gölzer byl ženatý, s manželkou Elisabetz (podle úmrtního oznámení přesvědčenou o konečném vítězství nacismu) měl děti.[1]

AtentátEditovat

Akce byla provedena ve večerních hodinách 7. února 1945 členy komunistické odbojové organizace PředvojVladimírem Blažkou a Aloisem Bauerem na Nerudově ulici v Brně, kde August Gölzer bydlel. Blažka vystřelil na Gölzera čtyři rány z pistole. Teprve čtvrtý výstřel zasáhl Gölzera, který se zvládl ukrýt v domě a s pomocí své manželky se dostal do svého bytu. Lékař bydlící v sousedství zavolal záchrannou službu. Záchranný vůz dorazil se značným zpožděním a odvezl zraněného na chirurgické oddělení na Žlutém kopci, kde byl hned operován. August Gölzer zemřel v noci ze 7. na 8. února 1945 v 0.30 hodin.[4]

Atentátu se nedostalo výraznější publicity; gestapo nechtělo poukazovat na své selhání a komunisté po válce na zradu jednoho ze členů své odbojové skupiny.[2]

VyšetřováníEditovat

Jména Blažky a Bauera vyzradil gestapu zatčený velitel branného referátu Předvoje Vladimír Tišnovský. V obavě o svůj život nabídl Tišnovský gestapu k dispozici své znalosti a kontakty. Poté byl představen kriminálnímu radovi Ottovi Koslowskému, který v té době fakticky řídil činnost brněnského gestapa a od roku 1944 působil jako vedoucí úseku exekutivního oddělení tajné policie. Gestapo s využitím Tišnovského oba atentátníky zatklo. Během výslechů Tišnovského a Blažky vyšlo najevo, že cílem atentátu neměl být August Gölzer, nýbrž kriminální rada Otto Koslowski. Z příkazu státního ministra K. H. Franka, jenž si při návštěvě Brna na jaře 1945 vyžádal protokolární dokumentaci Gölzerova případu, byli Blažka s Bauerem 14. dubna 1945 na dvoře Kounicových kolejí zastřeleni ranou do týla. Popravu vykonal osobně vedoucí exekutivního oddělení, kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski.

Urna s ostatky Augusta Gölzera je uložena na vojenském hřbitově v Lauffenu v Německu.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b úmrtní oznámení. S. 2. Volksdeutsche Zeitung [online]. 14. 2. 1945 [cit. 2020-04-22]. S. 2. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Černý den brněnského gestapa. Proč se mělo na zabití nacistického pohlavára zapomenout?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  3. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=5001
  4. a b c SKOUPÝ, Jiří. PŘÍPAD ZAPOMENUTÉHO ATENTÁTU. II. světová, Extra Publishing, s.r.o., 2016. Roč. 2016, čís. 4, s. 22–25. ISSN 1805-0298. 

LiteraturaEditovat

  • SKOUPÝ, Jiří. Zapomenutý brněnský atentát. [s.l.]: Academia, 2019. 

Externí odkazyEditovat