Vilém Jindřich Bezdružický z Kolovrat

český šlechtic

Vilém Jindřich Bezdružický z Kolovrat, také z Kolowrat (5. listopadu 1589 Bystré11. července 1642)[1] byl český šlechtic z rodu Kolovratů. Svou kariéru ukončil jako podkomoří králové v Čechách. Zemřel jako poslední mužský příslušník větve Bezdružických.[2]

Vilém Jindřich Bezdružický z Kolowrat
Erb rodu
Erb rodu

Podkomoří králové v Čechách
Ve funkci:
27. březen 1640 – 1642
Panovník Ferdinand III.
Předchůdce Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat
Nástupce Jan Začal z Bíletína (správce)

Hejtman Chrudimského kraje
Ve funkci:
1611 – 1612

Císařský rada

Císařský komorník

Narození 5. listopadu 1589
Bystré
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 11. července 1642 (ve věku 52 let)
Místo pohřbení Vídeň
Choť Jana z Hochhausenu († 1620)
Rodiče Jan Bezdružický z Kolovrat (1534–1604)
Alžběta z Rožmitálu († po 1590)
Děti Anna Alžběta(† 1642)
Příbuzní děd: Ludvík Bezdružický z Kolovrat († před 1555)
babička: Anna z Ilburka
děd: Zdeněk Lev II. z Rožmitálu († 1580)
babička: Eliška Estera z Doubravice
praděd: Adam Lev z Rožmitálu († 1564)
praděd: Václav Bezdružický z Kolovrat (1457–před 1539)
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a kariéraEditovat

Narodil se jako syn Jana Bezdružického z Kolovrat (1534–1604), který byl v letech 1577–1585 prezidentem rady nad apelacemi, a jeho 3. manželky Alžběty z Rožmitálu († po 1590), jejíž pradědeček byl přední velmož své doby Zdeněk Lev z Rožmitálu (před 1470–1535).

Stal se císařským komorníkem, císařským radou, hejtmanem Chrudimského kraje (1611–1612).[1][3] Za svou účast ve stavovském povstání byl v roce 1623 souzen a potrestán,[4] avšak to nebránilo tomu, aby v letech 1640–1642 z titulu podkomořího králové v Čechách spravoval příjmy věnných měst.

Byl pohřben ve Vídni.[1]

MajetekEditovat

Vilém Jindřich zdědil panství Bystré na Poličsku, ke kterému patřil zámek Bystré, městečko a 13 vesnic.[5] V hospodaření se mu ovšem nedařilo.[4] Z Bystrého byly také spravovány Čankovice s tvrzí, které Vilému Jindřichovi v roce 1625 postoupila královská komora a které byly dva roky předtím zkonfiskovány Petrovi Přibkovi z Otaslavic.[6]

RodinaEditovat

Před rokem 1612 se oženil s Janou z Hochhausenu († 1620, pohřbena v Praze), dcerou Václava z Hochhausenu a jeho manželky Anny z Krásného Dvora. Narodila se jim jedna dcera Anna Alžběta († 8. leden 1642, pohřbena v Bystrém), která se zasnoubila s hrabětem Thurnem, avšak zemřela před sňatkem.[4][1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  2. Ottův slovník naučný. 14. Kartel - Kraj. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. S. 603. 
  3. MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online. S. 104 a 160. 
  4. a b c JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 57. 
  5. ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6): Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. S. 62. 
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6), s. 66

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 57. 

Externí odkazyEditovat