Otevřít hlavní menu

Viktor Andrejevič Kravčenko (11. října 1905 Jekatěrinoslav (Ukrajina) – 25. února 1966 New York) byl sovětský inženýr a diplomat, který roku 1944 požádal o politický azyl v USA a roku 1946 v knize Zvolil jsem svobodu popsal své zkušenosti se sovětským systémem.

Viktor Kravčenko
Віктор-кравченко.jpg
Narození 11. října 1905
Dnipro
Úmrtí 25. února 1966 (ve věku 60 let)
Manhattan
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině revolucionáře, vystudoval inženýrství a pracoval v Donbasu. Roku 1928 vstoupil do armády a o rok později do komunistické strany. Za druhé světové války sloužil v armádě jako politický komisař a byl vyslán do sovětské obchodní komory ve Washingtonu, kde sjednával válečné dodávky. Roku 1944 požádal o azyl, který přes sovětské intervence získal, musel však žít i v USA pod falešným jménem, protože sovětské tajné služby zavraždily řadu sovětských exulantů. Ani jeho dva synové nesměli vědět, kdo je jejich otec.

Jeho kniha Zvolil jsem svobodu vzbudila mimořádný ohlas a byla přeložena do mnoha jazyků, protože popisovala hladomor na Ukrajině způsobený násilnou kolektivizací, poměry v Gulagu a další praktiky sovětského vedení. Francouzský komunistický časopis Les lettres françaises ho obvinil ze lži, ale Kravčenko v procesu dokázal, že šlo o pomluvu. Proti Kravčenkovi svědčili i významní francouzští levicoví intelektuálvé, například Vercors, Roger Garaudy nebo Frédéric Joliot-Curie. Rozhodující bylo svědectví bývalé komunistické novinářky Margarete Buber-Neumann, která zažila Gulag i nacistický koncentrační tábor a Kravčenkovy údaje potvrdila.

Později vydal knihu Zvolil jsem spravedlnost, kde kritizoval americký kapitalismus a pokusil se provozovat v Bolívii doly, kde by horníci byli řádně placeni. Po počátečním úspěchu se mu podnik zhroutil a Kravčenko se vrátil do USA, kde žil v soukromí. Roku 1966 byl nalezen ve svém bytě s prostřelenou hlavou, což policie kvalifikovala jako sebevraždu, Kravčenkův syn však byl přesvědčen, že ho zavraždila KGB.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • V. Kravčenko, Žil som pod červenou hviezdou. Bratislava: PostScriptum 2012.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat