Viktor Folliot de Crenneville
Viktor hrabě Folliot de Crenneville (12. července 1847 Dolná Krupá – 28. září 1920 Gmunden) byl rakousko-uherský diplomat, syn vlivného dvořana a generála Franze Folliota de Crenneville, po matce byl potomkem českého šlechtického rodu Chotků. Po krátké službě v armádě působil dlouhodobě v diplomacii, v závěru kariéry byl rakousko-uherským vyslancem v Maroku (1901–1904).
| Viktor hrabě Folliot de Crenneville-Poutet | |
|---|---|
 Erb rodu Folliot de Crenneville | |
| Rakousko-uherský vyslanec v Maroku | |
| Ve funkci: 1901 – 1904 | |
| Předchůdce | Gilbert von Hohenwart |
| Nástupce | Leopold Bolesta-Koziebrodzki |
| Narození | 12. července 1847 Dolná Krupá, Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. září 1920 (ve věku 73 let) Gmunden, První Rakouská republika |
| Choť | (1882) Isabella z Wydenbrucku (1862–1936) |
| Rodiče | Franz Folliot de Crenneville Hermína Chotková z Chotkova a Vojnína |
| Děti | Hermine Isabella Folliot de Crenneville-Poutet |
| Příbuzní | Heinrich Otto Folliot de Crenneville-Poutet Franz Folliot de Creneville-Poutet (bratři) |
| Profese | diplomat |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze staré francouzské šlechtické rodiny usazené po Velké francouzské revoluci v Rakousku. Narodil se jako nejstarší syn generála a dvořana hraběte Franze Folliota (1815–1888). Jeho rodištěm byl slovenský zámek Dolná Krupá, který patřil rodině jeho matky Hermíny Chotkové z Chotkova.[1] Původně sloužil v armádě, v hodnosti poručíka odešel v roce 1870 do státních služeb. Krátce pracoval jako úředník dolnorakouského místodržitelství, v roce 1875 přešel pod ministerstvo zahraničí. Zastával nižší posty v Káhiře, Smyrně, na Kypru, v Bukurešti, Stuttgartu, Bruselu, Madridu, Washingtonu, Aténách a Lisabonu. Od roku 1896 působil v severní Africe, v letech 1900–1901 byl generálním konzulem v Tunisu a nakonec v letech 1901–1904 vyslancem v Maroku. Na penzi se usadil v Gmundenu, kde rodina vlastnila zámeček Bergschlössl, známý též pod názvem Villa Crenneville.
Tituly a ocenění
editovatV roce 1879 byl jmenován c. k. komořím. Během diplomatické služby získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku a v zahraničí, byl též čestným rytířem Maltézského řádu.[2]
Rakousko-Uhersko
editovat
velkokříž Řádu Františka Josefa (1906)
komturský kříž Řádu Františka Josefa s hvězdou (1900)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Vojenská záslužná medaile
Válečná medaile
Zahraničí
editovat
velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko)
velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
Řád Medžidie III. třídy (Osmanská říše)
Řád rumunské koruny IV. třídy (Rumunsko)
Řád rumunské hvězdy (Rumunsko)
rytíř Leopoldova řádu (Belgie)
Rodina
editovatV roce 1882 se oženil na zámku Trpísty s hraběnkou Isabelou Wydenbruckovou (1862–1920). Měli spolu dceru Hermínu (1883–1951), která byla dvakrát provdaná.
Viktorův mladší bratr Heinrich Folliot de Crenneville (1855–1929) působil též v diplomacii, byl generálním konzulem v Oděse, Tbilisi a Liverpoolu. Jejich švagr hrabě Christoph Wydenbruck (1856–1917) byl rakousko-uherským velvyslancem ve Španělsku.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rodokmen Chotků dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Viktora Folliota in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1904; Vídeň, 1904; s. 43 dostupné online
Literatura
editovat- DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; s. 237–238 ISBN 978-3-205-20493-0
- KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
- RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia od začiatku 19. storočia do súčasnosti, Trnavská univerzita Trnava, 2021; (kapitola Hermína Choteková a vetva Folliot de Crenneville, s. 43–69) ISBN 978-80-568-0428-5
