Viktor Amazaspovič Ambarcumjan
Viktor Hambarcumjan, arménsky: Վիկտոր Համազասպի Համբարձումյան, rusky: Виктор Амазаспович Амбарцумян (18. září 1908, Tbilisi – 12. srpen 1996, Jerevan) byl arménský astrofyzik, akademik (AV SSSR od roku 1953 a AV Arménské SSR od roku 1943), zakladatel a ředitel Bjurakanské astrofyzikální observatoře v Arménii (od 1946).
Viktor Amazaspovič Ambarcumjan | |
---|---|
Narození | 5.jul. / 18. září 1908greg. Tbilisi |
Úmrtí | 12. srpna 1996 (ve věku 87 let) Bjurakan |
Místo pohřbení | Bjurakan (40°19′41″ s. š., 44°16′35″ v. d.) |
Národnost | Arméni |
Alma mater | Ruská státní pedagogická univerzita A. I. Gercena (1924–1925) Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity (1925–1928) Pulkovská hvězdárna (1928–1931) |
Povolání | astrofyzik, politik a astronom |
Zaměstnavatelé | Petrohradská státní univerzita (1931–1941) Yelabuga branch of Kazan Federal University (1941–1943) Jerevanská státní univerzita (1943–1946) Bjurakanská observatoř (1946–1988) |
Ocenění | Řád rudého praporu práce (1944) Leninův řád (1945) Stalinova cena 2. třídy (1946) Státní cena SSSR (1946) Státní cena SSSR (1950) … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1940) |
Děti | Rafael Hambardzumyan Ruben Hambardzumyan |
Rodiče | Hamazasp Hambardzumyan |
Příbuzní | Gohar Hambardzumyan (sourozenec) |
Funkce | ředitel (od 1946) prezident (Národní akademie věd Arménské republiky; 1947–1993) poslanec Nejvyššího sovětu SSSR (1950–1990) předseda (Mezinárodní astronomická unie; 1961–1964) předseda (International Council for Science; 1968–1972) |
Web | ambartsumian |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zabýval se zejména fyzikou planetárních mlhovin, problémem vývoje hvězd a hvězdných soustav, v roce 1947 objevil hvězdné asociace. Významné jsou jeho práce z oblasti studia aktivity jader galaxií, fyziky hvězd a plynových mlhovin, dynamiky hvězdných soustav a kosmogonie. Je autorem významné učebnice teoretické astrofyziky.
V letech 1961-1964 byl prezidentem Mezinárodní astronomické unie, 1968-1972 prezidentem Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU).
Hambarcumjan byl od roku 1940 členem Komunistické strany Sovětského svazu. Roku 1947 se stal členem nejvyššího sovětu Arménské SSR, v letech 1948-1989 byl členem ústředního výboru Komunistické strany Arménie, v letech 1950-1990 byl stálým delegátem Arménie v Nejvyšším sovětu SSSR.
Jakožto jeden z nejvýznamnějších arménských vědců je Ambarcumjan od roku 1998 vyobrazen na arménské bankovce 100 dramů.[1] Roku 2010 byla arménským prezidentem založena Mezinárodní cena Viktora Hambarcumjana, která je udělována významným astrofyzikům, fyzikům a matematikům bez ohledu na národnost. Je s ní spojena odměna 500 000 amerických dolarů.[2]
Vyznamenání
editovatSovětská a ruská vyznamenání
editovat- Hrdina socialistické práce – 17. září 1968 a 15. září 1978
- Státní cena Ruské federace – 1995 – za sérii prací o budování dynamiky hvězdných systémů[3]
- Stalinova cena II. třídy – 1946 – za vytvoření nové teorie rozptylu světla v zakalených médiích
- Stalinova cena I. třídy – 1950 – za objev a studium nového typu hvězdných systémů
- Státní cena Arménské SSSR – 1988
- Národní hrdina Arménie – 11. října 1994
- Leninův řád – 10. června 1945, 17. září 1958, 17. září 1968, 17. září 1975 a 15. září 1978
- Řád Říjnové revoluce – 16. září 1983
- Řád rudého praporu práce – 21. února 1944 a 19. září 1953
- Řád odznaku cti – 23. prosince 1988
- Medaile Za pracovní udatnost
Zahraniční vyznamenání
editovat- Řád Cyrila a Metoděje I. třídy – Bulharská lidová republika, 1969
- Řád praporu Maďarské lidové republiky – Maďarsko, 1975
- komtur Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 1973
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Viktor Amazaspovič Ambarcumjan na slovenské Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. www-personal.umich.edu [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-16.
- ↑ http://www.vaprize.sci.am/
- ↑ Президент России. web.archive.org [online]. 2013-05-11 [cit. 2019-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-11.