Viadukt v Chrástu

železniční most přes řeku Klabavu na trati Ejpovice–Radnice

Viadukt v Chrástu je postaven na železniční trati Ejpovice–Radnice (trať číslo 176). Ve vzdálenosti 700 m od zastávky Chrást u Plzně překonává údolí Klabavy. Byl rekonstruován v letech 2002 až 2003 a v roce 2003 znovu uveden do provozu.

Železniční most v Chrástu
Základní údaje
KontinentEvropa
StátyČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-město
Komunikaceželezniční trať Ejpovice–Radnice
Dopravaželezniční
PřesKlabavu
SprávceSpráva železnic
Otevřen1863
Souřadnice
Parametry
Materiálocel, stavební kámen
Délka105 m
Pilíře2
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Most Schifkornovy konstrukce nahrazován novou konstrukcí (Viadukt u Chrástu během výměny v 1892) (fotografie F. Dworak, Plzeň)

Technické údaje

editovat

Most tvoří dva krajní pilíře a dva střední pilíře, mezi nimi jsou tři pole příhradové konstrukce.

Výška mostu je 25,7 m, celková délka mostu je 105 m.[1][2] Most byl uveden do provozu v roce 1862 a železničnímu provozu slouží dodnes.

Patří k několika stavbám na českém území, o kterých se traduje,[3] že je postavil známý projektant Gustave Eiffel, ale není to tak.[4]

Historie mostu

editovat

Za účelem spojení radnického uhelného revíru na hlavní trať Praha–Plzeň bylo vydáno 18. května 1862 povolení ke stavbě mostu od Ministerstva průmyslu a obchodu. Nejdřív bylo údolí řeky Klabavy přemostěno šestipatrovou dřevěnou konstrukcí, která měřila 190 metrů a sloužila jako lešení pro finální stavbu mostu, ale také jako provizorní most pro obsluhu trati, díky tomu byla trať uvedena do provozu už 1. dubna 1863. Oba mosty měly shodně 3 pole s délkou každého pole 37 metrů. Původní železný most tvořený Schifkornovými nosníky, nesený pilíři a z boků kamennými terasami, byl uveden do provozu v říjnu 1863. Tato konstrukce byla vyrobena v železárnách bratří Kleinů v Sobotíně. V okamžiku dokončení byl druhým nejvyšším mostem v Rakousku-Uhersku. Původně mělo jít také o dvoukolejný most, ale z kapacitních důvodů toto rozšíření nebylo provedeno.[5]

V roce 1892 byla Skifornova soustava nahrazena ocelovou nýtovanou konstrukcí. Byla vyrobena v pražské mostárně při Českomoravských strojírnách. Byla smontována na poli u města a natažena lokomotivou na stávající most, který měl být poté odstraněn a nahrazen novou konstrukcí. Výměna byla zahájena 2. srpna. Ve středu 3. srpna kolem 19:00 spadla konstrukce během nahrazování na pilíř asi z výšky 0,8 metru, při tom zahynuli tři pracovníci a devět dalších bylo zraněno. 25. srpna byl provoz obnoven. Druhé pole bylo vyměněno od 2. do 5. září, třetí oblouk byl vyměněn 5. až 8. října.

V letech 2002 až 2003 byla konstrukce zpevněna a natřena.[6]

Reference

editovat
  1. JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Libri, 2002. 553 s. Dostupné online. ISBN 80-7277-095-0.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  2. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / kolektiv autorů pod vedením hlavní editorky Hany Hlušičkové. Praha: Libri, 2001-2004. ISBN 80-7277-045-4. 
  3. Klub Klaret: Gustave Eiffel
  4. DVOŘÁK, Otomar. Podbrdskou krajinou Rokycanska a Zbirožska. Praha: Libri, 2014. 319 s. ISBN 978-80-87866-08-5. S. 49-53. 
  5. Zajímavá místa. www.plzenskonakole.cz [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  6. Chrást [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat