Klabava (řeka)

řeka

Klabava, někdy též Klabavka, je řekaPlzeňském kraji, pravostranný přítok Berounky. Její délka je 51,2 km, plocha povodí činí 373 km². V minulosti se její horní tok do soutoku s Holoubkovským potokem nazýval Padrťský potok.[1]

Klabava
Údolí Klabavy pod železničním mostem na trati Chrást Radnice
Údolí Klabavy pod železničním mostem na trati Chrást Radnice
Základní informace
Délka toku51,2 km
Plocha povodí373 km²
Průměrný průtoku ústí 2,1 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-11-01-038
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Plzeňský kraj - Rokycany)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis tokuEditovat

Řeka pramení v Brdech severozápadně od vrchu Praha v okrese Příbram, nedaleko samoty Na Rovinách, a teče nejprve na jihozápad. Napájí Gangloffův náhon odvádějící vodu na jih do Bukové. U Hořejšího Padrťského rybníka se stáčí na sever a v následujícím úseku protéká v blízkosti hranic Plzeňského a Středočeského kraje. Následně vtéká definitivně na území Plzeňského kraje a zleva přijímá výtok přitékající z Dolejšího Padrťského rybníka a severní směr si udržuje až k obci Strašice. Poté pokračuje jeho tok na západ k Dobřívi, Hrádku, dále k Rokycanům, která protéká městem a za ním přijímá zprava Holoubkovský potok. Protéká vesnicemi Klabava, Ejpovice, Dýšina-Nová Huť a Chrást. U Chrástu přes tok přechází železniční trať ocelovým mostem o třech polích. Pod Chrástem se vlévá do řeky Berounky; toto ústí je trojmezím okresů Rokycany, Plzeň-město a Plzeň-sever.

Významnější přítokyEditovat

FotogalerieEditovat

Vodní režimEditovat

Řeka má značně rozkolísaný průtok, rychle reaguje na srážky v povodí. Pro regulaci toku byla nad vsí Klabavou vybudována přehrada.

Jako odklon řeky byly v letech 1956-59 vybudovány dva souběžně vedoucí tunely. Oba klabavské tunely mají rozměry profilu cca 5×5 metrů a jsou dlouhé cca 1560 metrů.

VyužitíEditovat

Okolí je využíváno pro rekreaci, řeka je vodácky velmi zajímavá, jedná se o jednu z nejzajímavějších divokých vod v kraji, je sjízdná pouze v období tání sněhu nebo významných dešťů.

MlýnyEditovat

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

ReferenceEditovat

  1. Vojenská topograf. mapa v systému S-1952 M 1:10000 [online]. Zeměměřický úřad, 1960 [cit. 2020-08-31]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat