Vesna (spolek)

česká organizace

Vesna je český ženský vzdělávací spolek se sídlem v Brně, který byl založen na počátku 70. let 19. století. Zabývá se vzdělávací, sociální a zájmovou činností pro širokou veřejnost.

Vesna
Historická budova Vesny na Údolní 10 v Brně
Historická budova Vesny na Údolní 10 v Brně
PředchůdceDívčí pěvecký spolek Vesna (1870)
Vznik7. února 2022
Právní formaústav
SídloÚdolní 389/10, Brno, 602 00, Česká republika, Česko
Datová schránkap6d8t8n
IČO14226227 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Vesny v Údolní č.10

Historie editovat

Historie Vesny se začala psát 15. července 1870 založením nejstaršího ženského pěveckého spolku na Moravě. Už v roce 1872 se jeho poslání zobecnilo a z pěveckého spolku vznikla ženská vzdělávací jednota, jejíž cílem bylo šířit vzdělanost mezi brněnskými ženami, a to výhradně prostřednictvím českého jazyka.[1] Díky nové jednatelce spolku Elišce Machové[2] dne 16. září 1886 zahájila pod hlavičkou Ženské vzdělávací jednoty Vesna své působení první česká pokračovací dívčí škola na Moravě.[3] Školní budova na adrese Údolní 10 byla uvedena do provozu v září 1889.[4] V roce 1918 se již okolo Vesny soustřeďovalo hned 16 různých dívčích škol.

Rychlý rozvoj Vesny vedl k tomu, že její význam brzy daleko přesáhl hranice města Brna. Spolupracovala s ní řada významných osobností kulturního světa (výtvarníci, básníci či hudebníci) – např. sběratel lidových písní František Bartoš, spisovatelka Gabriela Preissová, skladatel Leoš Janáček či malíř Joža Uprka.

Vývoj po roce 1991 editovat

Po přerušení činnosti v době komunistického režimu (v letech 1951–1991) byla Vesna 6. února 1991 úsilím nové generace nadšenců obnovena jako Ženský vzdělávací spolek Vesna, o.s. Po neúspěšném jednání o restituční navrácení budov na Údolní ulici č. 10, jako centra pro činnost spolku, byla podepsána nájemní smlouva mezi Magistrátem města Brna a ŽVS Vesna (Ženským vzdělávacím spolkem). To vše s výrazným přispěním pedagožky a starostky spolku Hany Zlatuškové.[5]

V září 1991 byla otevřena soukromá Rodinná škola Vesna s akreditací MŠMT ČSR pro obor tříletý a čtyřletý s maturitou, 1. září 1992 Střední zdravotnická škola s maturitním oborem „všeobecná sestra“. 3. září 1999 zahájila činnost nově koncipovaná Střední zdravotnická škola a Střední odborná škola Vesna, o.p.s. s výukou dvou oborů denního studia – čtyřletým maturitním a dvouletým, a jedním tříletým oborem večerního studia „ošetřovatel(ka)“ ukončeným závěrečnou zkouškou. Roku 2006 byl změněn název školy na Střední škola sociálních a zdravotnických služeb.

26. září v rámci 140. výročí narození Františka Mareše, dlouholetého ředitele škol Vesniných, byla odhalena jeho pamětní deska (dílo akademického sochaře Jana Lichtága) na domě Údolní č.10, spolu s otevřením výstavy o minulosti ŽVS Vesna, která byla zahájena přednáškou a setkáním pamětnic a pamětníků.[6]

5. června 2007 se uskutečnila ve spolupráci s Etnografickým ústavem Moravského zemského muzea v Brně v Paláci šlechtičen výstava „Dcerám českým...brněnský Ženský vzdělávací spolek Vesna v letech 1870–1920“.

25. června 2007 byla založena a zaregistrována Vesněnka, o.p.s. jejímž zřizovatelem je ŽVS Vesna. Jde o ojedinělý projekt věnovaný péči o nejmladší děti (věk 1–5 let), denní centrum s výchovně vzdělávacím programem pod odborným vedením, kde si dobu pobytu dětí volí jejich rodiče dle vlastní potřeby.

14. dubna 2011 byla otevřena Jurkovičova jizba v 1. patře budovy v Údolní ulici č. 10, v jedné z autentických místností bývalého dívčího penzionátu ŽVS Vesna. Místnost je zařízena originálním Jurkovičovým nábytkem, jehož zbytky se podařilo přes nepřízeň doby uchovat. Zde byla také uskutečněna výstava Jurkovič a Vesna.[6]

V roce 2013 byla odhalena pamětní deska k 65. výročí úmrtí architekta Dušana Samuela Jurkoviče v Kounicově ulici č. 12, v prvním místě, kde Jurkovič v Brně v letech 1899–1902 žil. Autorem pamětní desky je architekt Valér Kováč.

K 26. srpnu 2013 byla změněna právní forma spolku z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost.[6] Úpravou vnitroblokové zahrady vznikla v roce 2017 komunitní zahrada Pod lípou, využívaná pro příměstské tábory, netradiční sporty a další.[6]

V roce 2018 bylo navázáno spojení s Múzeem D.S.Jurkoviča v Brezovej pod Bradlom s následnou přednáškou historika a ředitele muzea PhDr. Matúše Valihory (29. dubna 2019), ke stému výročí úmrtí Milana Rastislava Štefánika a 150. výročí narození Dušana S. Jurkoviča.

V srpnu roku 2018 byla ukončena činnost Střední školy sociálních a zdravotnických služeb Vesna, o.p.s. a spolek Vesna, o.p.s. převzalo nové vedení.[6] Od října roku 2018 se spolek dostal do existenčních problémů, přestal platit Magistrátu města Brna nájemné, poslední činnost pak proběhla v červnu 2019. Dne 15. října 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení.[7]

V roce 2021 byl založen neformální dobrovolnický spolek, posléze přetvořený v Ženský vzdělávací ústav Brno, z. ú., který se zabývá především materiální pomocí rodinám v nouzi. Od května 2022 využívá po dohodě s magistrátem města dvě histrorické budovy Vesny v Údolní ulici. Spolek se vedle pomoci potřebným z řad občanů města zapojil mj. do pomoci poté, co 24. června 2021 zasáhlo část jižní Moravy tornádo či do pomoci rodinám ukrajinských uprchlíků po ruské invazi na Ukrajinu. Rovněž se zabývá také programy předškolního vzdělávání. Jeho předsedkyní je překladatelka a aktivistka Barbora Antonová.[8]

Současná činnost Vesny editovat

  • Pořádá kurzy, kroužky, workshopy, výstavy, přednášky a besedy, příměstské tábory.
  • Dětské centrum Vesněnka poskytuje péči o děti od tří let v rámci Dětské skupiny Vesněnka a kroužků a klubů
  • Spolupracuje s řadou organizací, především kulturně a sociálně zaměřených.
  • Poskytuje užívání svých volných prostor jiným neziskovým organizacím k pořádání akcí vzdělávacích, kulturních, sportovních, společenských.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  2. FLODROVÁ, Milena; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky : povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brna. Vydání 1. vyd. Brno: [s.n.] 133 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7239-319-0, ISBN 80-7239-319-7. OCLC 915164979 S. 37–43. 
  3. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  5. SOUKUPOVÁ, Jana. Zemřela Hana Zlatušková. Zachránila studia mnoha žáků a spolek Vesna. iDNES.cz [online]. 2013-11-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. 
  6. a b c d e FLODROVÁ, Milena. Jurkovič,Brno a Vesna. 2. vyd. Brno: Doplněk, 2019. 88 s. ISBN 978-80-7239-343-5. 
  7. Místo oslav schůze věřitelů. Před 150 lety vznikl brněnský ženský spolek Vesna. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  8. Ženský spolek Vesna pomáhá rodinám v nouzi, jeho ředitelka teď získala cenu za občanskou statečnost. Radio Wave [online]. 2023-04-20 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • FLODROVÁ, Milena; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky: povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brna. Ilustrace Škrabalová Kateřina. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2015. 136 s. ISBN 978-80-7239-319-0. 
  • BEČICOVÁ, Magda. In: SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS U 9; Školy spolku Vesna v Brně a jejich role v českém dívčím vzdělávání v letech 1886–1918. Brno: [s.n.], 2004. S. 149–154.
  • KALINOVÁ, Alena; NOVÁKOVÁ, Lenka. Dcerám českým... 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. 42 s. ISBN 978-80-7028-303-5. 
  • CRHOVÁ, Monika. Brněnský spolek Vesna v letech 1870–1920 – jeho činnost a cíle na poli ženské otázky. Brno: Masarykova univerzita, 2010. Dostupné online. Bakalářská práce. 
  • FLODROVÁ, Milena. Jurkovič, Brno a Vesna. Brno: Doplněk, 2012. ISBN 978-80-7239-283-4. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat