Eliška Machová

česká učitelka

Eliška Machová (někdy též Alžběta Machová; 2. listopadu 1858 Brno[1]4. března 1926 Brno-Černovice[2][3]) byla moravská učitelka, průkopnice ženského vzdělávání na Moravě, spoluzakladatelka Vesniných škol v Brně a spolku Ženská útulna pro dívky v Brně.

Eliška Machová
Narození2. listopadu 1858
Brno
Úmrtí4. března 1926 (ve věku 67 let)
Brno
Povoláníučitelka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí editovat

Její otec byl tkalcovským mistrem. Po absolvování obecné školy studovala na Ústavu učitelek v Brně, který ukončila roku 1877. Další čtyři roky učila v Kunštátě.[4]

Činnost editovat

V roce 1882 se přihlásila do Vesny v Brně. Po třech letech se zde stala jednatelkou a prosazovala přijetí Františka Mareše za ředitele Vesniných škol. Podílela se na budování dalších škol, jejich budov, získávání pedagogů a zřizování internátů. Peníze získávala dobročinnými bazary či tzv. Jarní pomlázkou v brněnském Besedním domě, od členek Vesny, zámožnějších žáků atd. V roce 1898 se jí podařilo spojit ženské spolky do Moravskoslezské organizace ženské. Roku 1902 odešla do Kateřinek u Opavy, kde založila po vzoru Vesny českou hospodyňskou školu. Od roku 1908 působila v Praze.[5] Pak se vrátila do Brna a do Vesny.[4][6]

Eliška Machová byla představitelkou generace žen vstupujících do veřejného prostoru v 80. letech 19. století. Hlavní ženskou rolí žen, tedy mateřstvím, se ženské organizace té doby, např. Moravskoslezská organizace ženská (dále MSOŽ) zaštiťovaly i při vstupu do společenského prostoru.[7]

Na posunu obrazu ženy nejen jako matky měla E. Machová velké zásluhy.

Podle Elišky Machové, jejíž názory souzněly s její vrstevnicí a přítelkyní Eliškou Krásnohorskou v tradičnějších názorech na veřejné uplatnění žen, se feministické cíle neslučovaly s její vizí ženského hnutí, totiž "s probouzením žen z nevědomosti a netečnosti".

V roce 1899 byla založena v Brně Ženská útulna jako hospic pro nezaměstnané a přestárlé ženy, a také jako sirotčinec. Zázemí Ženské útulny pak bylo využito k administraci prvního ženského periodika na Moravě s názvem Věstník organizační, jehož účelem bylo stmelení všech moravských ženských spolků jakožto paralely pražského Ústředního spolku českých žen.

Počátkem roku 1901 spolupracovala E. Machová s prostějovskou frakcí strany Lidové a účastnila se aktivně předvolebních setkání. kde výrazně převažovaly ženy. Nebylo však manifestováno za požadavky feministické, nýbrž E. Machová vyzývala k přihlášení se žen k národu a plnění rodinných povinností, čímž byly myšleny výchovně-vzdělávací kompetence.

K osobě Elišky Machové přistupovaly historičky jako k představitelce školy Vesna, což byly její pozdější aktivity.[4]

Z historických pramenů pohledu na osobu Elišky Machové je zřejmé, že se vždy jednalo o její první impulzy, a pak předávala kompetence jiným osobám.[7]

Zemřela v roce 1926 ve věku 67 let v brněnském ústavu choromyslných v Černovicích. Pohřbena je na hřbitově v Brně-Králově Poli.

Galerie editovat

Reference editovat

  1. Matrika 17250, sn. 141 [online]. MZA [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  2. Eliška Machová zemřela. Národní listy (Příloha). 5. 4. 1926, s. 1. Dostupné online. 
  3. Matrika 17921, sn. 95 [online]. MZA [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  4. a b c FLODROVÁ, Milena a Miloš ŠENKÝŘ. Brno a Brňanky: povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brna. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2015. ISBN 978-80-7239-319-0.  s. 37-38
  5. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 361, obraz 595: Mach Elisabeth [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  6. Encyklopedie města Brna: Eliška Machová
  7. a b KRUTÍLKOVÁ, Hana. Moravskoslezská organizace ženská v letech 1901-1903. Brno: Moravské zemské muzeum, 2020. 18 s. 

Externí odkazy editovat