Wikipedie

Svatý týden

poslední týden Ježíšova pozemského života
(přesměrováno z Velký týden)
Další významy jsou uvedeny na stránce Svatý týden (rozcestník).

Svatý týden či Pašijový týden, příp. též Velký týden (řecky: Μεγάλη Εβδομάδα, cír. slov.: Страстна́я седмица), je významné období křesťanského liturgického roku, ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.

Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení). Některé dny Svatého týdne jsou označeny zvláštním přívlastkem: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.

Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“. Při Gloria na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie. Místo zvonů se používají dřevěné řehtačky a klapače (s tímto zvykem se lze setkat zejména v oblastech se silnými folklórními tradicemi, např. na Slovácku, Valašsku, Chodsku či v Pošumaví).

Tradiční názvy jednotlivých dní Editovat

Den v týdnu Pojmenování
Neděle Květná
Pondělí Modré a říká se i Žluté
Úterý Šedivé
Středa Sazometná, lidově také Smetná nebo Škaredá
Čtvrtek Zelený
Pátek Velký
Sobota Bílá
Neděle Boží hod Velikonoční
 
Velikonoční vajíčka se jí na Červené (Velikonoční) pondělí

Zvyklosti spojené s jednotlivými dny Editovat

  • Modré pondělí: v tento den by podle tradic hospodyňky měly začít s velikonočním úklidem.
  • Šedivé úterý: barva v názvu tohoto dne souvisí s prachem, neboť se v souvislosti s úklidem zametalo a vymetaly se pavučiny.
  • Škaredá středa nebo také sazometná středa: jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Škaredá středa přísluší do pašijového týdne, v tento den se Jidáš mračil na Ježíše.
  • Zelený čtvrtek: Český přívlastek zelený byl převzat z němčiny, kde zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) vznikl Gründonnerstag (zelený čtvrtek).[1] Podle pověry se v tento den jedla zelená strava (špenát, zelí atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se při liturgii naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie („odlétají do Říma“; viz též pověsti o zvonech), místo zvonů a zvonků nastupují řehtačky, klapačky a hrkači.
  • Velký pátek, den Kristova ukřižování, je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve.
  • Bílá sobota, den ve znamení hudby a lidových tradic jako symbol ukončení pátečního půstu. Znamená čas na pečení velikonočních beránků a mazanců.
  • Neděle velikonoční (Vzkříšení): Vlastní den oslav Velikonoc. Tradičně byl ve znamení dobrého jídla, slavnostního oblečení pokud možno s novými částmi oděvu a všeobecného veselí. V církvi se koná nejslavnější bohoslužba náboženského roku. Začátek tradičně bývá o půlnoci mezi Bílou sobotou a následující nedělí, ale z praktických důvodů se často začíná dříve, ještě na Bílou sobotu večer. Součástí bohoslužby bývá i udělování křtu, především katechumenům, kteří se předtím na křest delší dobu připravovali, a obnova křestních slibů u stávajících členů náboženské obce. V tento den vyjíždějí se zprávou o zmrtvýchvstání Krista jezdci ve svátečních oblecích na ozdobených koních a oznamují tuto novinu lidem v Lukavci a Nových Dvorech na Novojičínsku. Tento zvyk je zapsán na "Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje".

Odkazy Editovat

Reference Editovat

  1. ↑ ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Večerní slavnost na Zelený čtvrtek – Památka večeře Páně, s. 69. 

Externí odkazy Editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svatý_týden&oldid=23104786“