Velký Prštický tunel
Velký Prštický tunel je železniční tunel č. 203 na katastrálních územích Prštice a Radostice na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov v km 138,817–139,139 mezi zastávkou Radostice a stanicí Silůvky.[1]
| Velký Prštický tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 322,15 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°7′49,65″ s. š., 16°27′50,38″ v. d. |
  Velký Prštický tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Provoz na dráze byl zahájen 15. září 1870, kdy tvořila součást hlavní trati c. k. privilegované Rakouské společnosti státní dráhy z Vídně do Brna (Vídeň – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Střelice – Brno). Na trati se nachází celkem čtyři tunely (Budkovický, Na Réně, Velký Prštický a Malý Prštický).
Všechny tunely byly dokončeny v roce 1870 jako stavebně dvojkolejné, stejně jako na zbytku trati ale byla i v tunelech položena pouze jedna kolej. V sedmdesátých letech 20. století došlo k přestavbě, kdy byla kolej přesunuta přibližně do os tunelů (v tunelu Na Réně v roce 1972[2]).[3]
Při ražbě tunelů byl poprvé v Rakousko-Uhersku místo střelného prachu použit dynamit.[3]
V roce 2013 provedla společnost Minova Bohemia s. r. o. rekonstrukci tunelu.[4]
Geologie a geomorfologie editovat
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brněnská vrchovina, celku Bobravská vrchovina s podcelkem Lipovská pahorkatina s okrskem Hlínská vrchovina.[5]
Z geologického hlediska je oblast tvořena biotitickými granodiority.[6][7]
Popis editovat
Jednokolejný vrcholový tunel byl původně postaven pro dvě koleje na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov mezi zastávkou Radostice a stanicí Silůvky.[8][4]
Tunel byl ražen starou rakouskou metodou. Vytěžená hornina byla uložena do náspu před vjezdový (jižní) portál. Trať k tunelu má stoupání 15 ‰ a vede v oboustranném zářezu. Před vjezdovým portálem (v km 138,7) se lomí niveleta trati. První dvě třetiny tunelové trouby vedou koleje v přímé linii se sklonem 12 ‰, zbývající třetina vede v mírném levotočivém oblouku. Na výjezdní portál navazují kamenné zárubní zdi. V tunelu je sedm levobočních záchranných výklenků.[3][4]
Tunel má 43 tunelových pasů, které mají různou stavební délku, nejkratší má 2,75 m a nejdelší má 12,35 m. Tunel, portálové stěny a zárubní zdi byly vyzděny pískovcovými kvádry. Tloušťka obezdívky se pohybovala od cca 350–600 mm v klenbě, do 350–900 mm v opěrách. Izolace byla provedena v horních partiích tunelu jílovitou těsnicí směsí. Nad portálovými věnci obou portálů, které jsou provedeny z rustikových kvádrů, je vytesán letopočet dokončení tunelu MDCCCLXX.[3][4]
V roce 2013 byl tunel sanován. V celé délce tunelu byla poškozená obezdívka a docházelo k průsakům vody. V úseku tunelových pasů 3 až 14 (délka 76,07 m) byla provedena oprava nejvíce poškozeného zdiva vestavbou nového ostění s mezilehlou izolací.[4]
Tunel leží v nadmořské výšce 300 m, je dlouhý 322,15 m, vysoký 5,5 m, široký 7,413 m (v patě 6,449 m).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Velký Prštický (tunel). www.atlaskolejowy.net [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠIROKÝ, Jiří. Z Moravského Krumlova k „Železňáku“ [online]. Zrcadlo.info [cit. 2013-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c d VEISOVÁ, Jarka. Železnice [online]. Radostice.cz, 2011-02-23 [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15.
- ↑ a b c d e CHODACKI, Milan; DRIENOVSKÝ, Zbyněk. Rekonstrukce tunelu Velký Prštický – 2.etapa. S. 9–15. Tunel [online]. 2014 [cit. 2020-11-07]. Roč. 23, čís. 1, s. 9–15. Dostupné online. ISSN 1211-0728.
- ↑ Poloha, přírodní zajímavosti : Obec Prštice [online]. 2013-01-02 [cit. 2020-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-14.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s.
- ↑ Tetčice | Charakteristika zájmového území. www.edpp.cz [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Velký Prštický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.