Velké zemětřesení v Kantó

Velké zemětřesení v Kantó (japonsky 関東大震災 Kantó daišinsai) v roce 1923 bylo jedno z nejničivějších zemětřesení 20. století. V 11:58:44 (GMT+9) dne 1. září 1923 zasáhlo region Kantó na východě japonského ostrova Honšú. Epicentrum se nacházelo asi 10 kilometrů ve vnitrozemí od severního pobřeží zálivu Sagami (přibližně 35°23′ s. š., 139°15′ v. d.).[1]

Velké zemětřesení v Kantó
Jokohama po zemětřesení
Jokohama po zemětřesení
Datum1. září 1923
Síla7,2–8,3 Mw
Hloubka23 km
Epicentrum
Zasažené zeměJaponskoJaponsko Japonsko
Max. intenzitaXI (katastrofické)
Tsunami5–13 m
Oběti140 000
Map
Rjóunkaku v Asakusa – první japonský mrakodrap západního stylu – před a po zemětřesení
Tokio: pohled na zničené čtvrti Nihonbaši a Kjóbaši

Síla zemětřesení je odhadována na 7,9[1] až 8,3[2] stupně Richterovy stupnice. Různé zdroje uvádějí dobu trvání zemětřesení 4 až 10 minut. Protože zemětřesení udeřilo kolem poledne, kdy si lidé vařili oběd v kamínkách, zachvátily oblast rozsáhlé požáry. Téměř celá Jokohama a většina Tokia byly zničeny.[3][2][1] Část Tokia zasáhla ohnivá bouře, která zahubila 38 000 lidí. Těžké škody byly způsobeny v prefekturách Čiba, Kanagawa a Šizuoka. Vlny vyvolaného tsunami dosáhly výšky pěti až třinácti metrů.[2]

Zemětřesení si vyžádalo přes 100 000 obětí. Smith uvádí 110 000,[2] ale většina zdrojů se shoduje na 140 000 mrtvých (i více).[1][3][4] Několik set až několik tisíc převážně Korejců bylo zavražděno při nepokojích po zemětřesení.[2]

Podle Hammera mělo zemětřesení (i přes počáteční pomoc) negativní vliv na americko–japonské vztahy a bylo katalyzátorem, který umožnil vojenským kruhům ujmout se vlády a nasměřovat Japonsko do druhé světové války.[3] Zemětřesení mělo rovněž vliv na rozvoj japonského císařského námořnictva. V Jokosuce byl zemětřesením těžce poškozen trup bitevního křižníku Amagi, který byl přestavován na letadlovou loď a po zemětřesení byl sešrotován.[5] Poškození loděnic a odčerpání finančních prostředků zdrželo stavbu dalších plavidel, například těžkých křižníků třídy Mjókó.[6]

Oblast regionu Kantó v seismicky velmi aktivním Japonsku byla podobně silným zemětřesením o síle 8,1 Richtera zasažena předtím roku 1703 a další velké zemětřesení o síle 7,2 stupně zasáhlo oblast Kantó o sedm let později v roce 1930.[1]

Zemětřesení zažila i česká cestovatelka Barbora Markéta Eliášová, která je popsala v knize V Japonsku v dobách dobrých i zlých.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1923 Great Kantō earthquake na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e NYST, M.; NISHIMURA, T.; POLLITZ, F. F., W. Thatcher. The 1923 Kanto Earthquake Re-evaluated Using a Newly Augmented Geodetic Data Set [PDF online]. 2005-01-13 [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-10. (anglicky) 
  2. a b c d e SMITH, Kerry. The Great Kanto Earthquake of 1923: A Brief History of the Disaster [online]. [cit. 2009-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Hammer: Book overview
  4. Great Kanto Earthquake of 1923: Part One – Photographs by August Kengelbacher [online]. japan-guide.com [cit. 2009-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. History of the Akagi Class [online]. bobhenneman.info [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-09. (anglicky) 
  6. BUKAŁA, Grzegorz. Krążowniki typu „Myôkô“. Tarnowskie Góry: Okręty Wojenne, 2007. ISBN 978-83-915653-7-7. S. 11. (polsky) 

Literatura

editovat
  • HAMMER, Joshua. Yokohama burning: the deadly 1923 earthquake and fire that helped forge the path to World War II. [s.l.]: Free Press, 2006. Dostupné online. ISBN 9780743264655. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat