Otevřít hlavní menu

Tarnovice[1] nebo Tarnovské Hory[2] (polsky Tarnowskie Góry, německy Tarnowitz) je město na jihu Polska, v oblasti Horního Slezska ve vojvodství slezském. Má přes 60 000 obyvatel a je sídlem stejnojmenného okresu. Leží pětadvacet kilometrů severně od Katovic, zhruba 170 kilometrů jihovýchodně od Vratislavi a zhruba 250 kilometrů jihozápadně od Varšavy.

Tarnovice
Tarnowskie Góry
Náměstí (Rynek)
Náměstí (Rynek)
Tarnovice – znak
znak
Tarnovice – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 320 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Polsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství Slezské
okres Tarnowskie Góry
Tarnovice
Tarnovice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 83,47 km²
Počet obyvatel 60 975 (2006)
Hustota zalidnění 730,5 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality Olověné, stříbrné a zinkové doly ve městě Tarnowskie Góry a jejich vodohospodářský systém
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iv
Odkaz 1539 (anglicky)
Zařazení 2017 (41. zasedání)
Správa
Starosta Arkadiusz Czech
Oficiální web www.tarnowskiegory.pl
Adresa obecního úřadu ul. Rynek 4
42-600 Tarnowskie Góry
PSČ 42-600 až 42-609, navíc 42-680 a 42-612
Označení vozidel STA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město je významné železniční dopravou (městem prochází tzv. „Uhelná magistrála“, další spojení je s městy Opolí a Zawiercie); je zde největší polské seřaďovací nádraží. Také zde byl 19. ledna 1788 uveden do provozu první parní stroj na území pruského království (v rámci pevninské Evropy se jednalo už o třetí), který poháněl odvodnění rudných závodů.

Obsah

Těžba rudEditovat

Tarnovice jsou bývalé svobodné horní město založené v 16. století (horní právo 1526). S dobýváním rud stříbra, zinku a olova je spjata značná část historie města a je od něj odvozeno i jeho polské jméno. Zdejší doly patřily v minulosti k největším těžebním oblastem ve střední Evropě. Důmyslný podzemní systém šachet, štol, galerií a jejich odvodňovací systém jsou natolik jedinečné, že nejvýznamější stavby těžebního komplexu byly v roce 2017 zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Většina chráněných prvků se rozkládá v podzemí, na povrchu se nachází např. pozůstatky čerpacích stanic z 19. století, které svědčí o více jak třísetleté hornické historii města. Vyčerpaná voda byla následně využívaná pro zásobování zdejšího průmyslu. Zdejší doly jsou součástí Evropské cesty industriálního dědictví.

Významní rodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KREJČÍ, Jan. Přehled geologicko-orografický zemí českoslovanských. Časopis Musea království Českého. 1876, roč. 50, čís. 3, s. 434. Dostupné online. 
  2. PRASEK, Vincenc. Judiciorum saxonicorum per Moraviam sept. Silesiam austr. acta, nexus = Organisace práv magdeburských na sev. Moravě a v rak. Slezsku. Olomouc: Ed. Hölzel, 1900. Dostupné online. S. 25. 

Externí odkazyEditovat