Vehlovické opuky

přírodní památka v Česku

Přírodní památka Vehlovické opuky se nachází v katastrálním území Vehlovice asi tři kilometry severně od centra Mělníka ve stejnojmenném okrese. Poprvé zde byla vyhlášena ochrana v roce 2002 nařízením Okresního úřadu Mělník. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.[2]

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Vehlovické opuky
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vehlovické opuky
Vehlovické opuky
Základní informace
Vyhlášení1. ledna 2002
Rozloha0,94 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresMělník
UmístěníVehlovice
Souřadnice
Vehlovické opuky
Vehlovické opuky
Další informace
Kód2252
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Předmět ochrany

editovat

Předmětem ochrany jsou podzemní prostory vzniklé těžbou opuky, významné naleziště svrchnokřídových zkamenělin, zvláště ryb, v uloženinách jizerského souvrství. V zimních měsících tyto prostory slouží jako útočiště některým druhům netopýrů a vrápenců, např. vrápence malého.

 
Detail stěny štoly

Předmětem ochrany je rovněž doklad technicky vzácného způsobu podzemní těžby hornin.[2] Lokalita byla vyhlášena též jako geologická, neboť je významnou ukázkou stratigrafie (sledu vrstev) usazených hornin české křídové pánve.[3]

Historie

editovat

V historických pramenech ze 70. let 19. století se uvádí, že popudem k otevření rozsáhlých lomů ve Vehlovicích byla stavba tzv. Polabské dráhy (železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem).[3] Byly zde těženy dvě polohy opuk – spodní a žlutavě zbarvená svrchní, které se přezdívalo „žloutek“. Tato nažloutlá opuka, která byla dobývána i podzemními štolami a v níž se vyskytuje značné množství zkamenělin, byla používána zejména na výrobu dlaždic a žlabů. V lomech byly nalezeny zkameněliny ryb Hoplopteryx zippei (AG.), Parelops pražákii, Serranus cretaceus, Schizospondylus dubius, Macropoma speciosum Reuss, Ptychodus mamillaris AG., raků Enoploclythia leachi (Mant.) a Schlüteria tetracheles a střednoturonského mlže Inoceramus lamarcki Park.[3]

Lokalita byla navržena k ochraně v roce 1996. V té době byl stav lokality velmi špatný, neboť byla z velké části zavezena skládkou a prakticky se proměnila v zarostlé smetiště. Po vyhlášení ochrany bylo území uvedeno do přiměřeného stavu a vstup do podzemních štol, kde sídlí kolonie netopýrů a vrápenců, byl opatřen mříží.[3]

Reference

editovat
  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2023-04-04].
  2. a b PP Vehlovické opuky [online]. AOPK ČR [cit. 2018-03-30]. Dostupné online. 
  3. a b c d ZELENKA, Přemysl; VALEČKA, Jaroslav. Vehlovické opuky [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-01-07 [cit. 2018-03-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat