Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova

Utrakvistický kněz a spisovatel

Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova (též Vavřinec Rvačovský z Roudnice, 1525 Roudnice nad Labem - po roce 1591? neznámo kde) byl český kališnický kněz a spisovatel.

Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova
Narození1525
Roudnice nad Labem
Úmrtí1591 (ve věku 65–66 let)
Povoláníkněz a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v Roudnické části Rvačov. Někdy bývá chybně uváděno příjmení Rváčovský.[1] Jako místo narození bývá rovněž chybně uváděna obec Rváčov.[1] O jeho životě a díle před rokem 1565 nejsou žádné spolehlivé doklady. Studoval pravděpodobně v Německu nebo na pražské univerzitě, žádného akademického titulu ale nedosáhl.

Byl údajně v letech 1550-1555 správcem školy v Těšíně. Současně byl vychovatelem Friedricha Kazimíra, syna těšínského knížete Václava.[2]

Před rokem 1565 působil údajně i v Hranicích.[1] Před rokem 1569 byl vychovatelem synů Zdeňka Brtnického z Valdštejna a na Brtnici. Tento šlechtic se zasloužil o to, aby v roce 1565 získa Rvačovský šlechtický titul

Někdy v letech 1565[2] - 1570 byl ustanoven utrakvistickým knězem. Protože měl konflikty s farníky i s kozistoří, často měnil své působiště. Rovněž měl konflikty se světskou mocí kvůli dluhům a výtržnostem.[2] Byl farářem v Moravských Budějovicích (1569), Jaroměřicích (1573), v Krhové (1575) a v Jevíčku (1576-1577).[2] V roce 1577 vydal jako farář v Jevíčku knihu Knížka zlatá, w nížto se předkládá člowěku křesťanskému, jakauby zbraní měl se hotowiti proti nepříteli ďáblu u tiskaře Fridricha Milichtallera v Olomouci.

V roce 1580 se spolu s ženou a jedenácti dětmi přestěhoval do Čech. Stal se děkanem ve Slaném. Zde vydal svou nejvýznamnější práci: Massopust. Tato kniha je považována za jedno z nejvýznamnějších děl českého humanismu konce 16. století.[3] Později byl farářem v Kostelci nad Labem (1585) a poté v Bohdanči. V roce 1587 byl pravděpodobně farářem v Luži. V roce 1590 pobýval nejprve v Praze, později v Novém Bydžově. V červnu 1590 přesídlil do Loun.

Dne 23. 4. 1591 byl jmenován děkanem v Táboře. O jeho dalším osudu není nic známo.

Dílo editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c HOLINKOVÁ, Jiřina. Vavřinec Leonard Rváčovský z Rváčova a Hranic. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica. [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. ISSN 0231-9721. 
  2. a b c d KOLÁR, Jaroslav. Vavřinec Leandr Rvačovský z Rvačova. In: OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce 3 M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek II P-Ř. S. 1354–1355.
  3. KOLÁR, Jaroslav. Komentář. In: ŠLOSAR, Dušan. Massopust. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-344-5. Kapitola Rvačovského Masopust, s. 543–550.
  4. Wýklád na Modlitbu Páně welmi vtěssený

Literatura editovat

Externí odkazy editovat