Varšavská gubernie
Varšavská gubernie (polsky Gubernia warszawska, rusky Варшавская губерния, Varšavskaja gubernija) byla správní jednotkou (gubernií) Kongresového Polska.
| Varšavská gubernie Варшавская губерния | |
|---|---|
 Chrám svatého Alexandra Něvského vybudovaný ve Varšavě (1894–1926) | |
 znak | |
| Geografie | |
 Mapa gubernie (po roce 1906) | |
| Hlavní město | Varšava |
| Status | ruská gubernie |
| Souřadnice | 52°14′0″ s. š., 21°1′ v. d. |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 931 867 (1897[1]) |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ruské impérium |
| Nadřazený celek | Ruské impérium |
| Vznik | 1844 |
| Zánik | 1916 |
| Měna | ruský rubl |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byla vytvořena v roce 1844 sloučením Mazovské a Kališské gubernie a jejím sídlem byla Varšava. V roce 1867 byla území Varšavské gubernie rozdělena do tří menších gubernií: zmenšené Varšavské gubernie, Piotrkovské gubernie a obnovené Kališské gubernie.
Malou reformou v roce 1893 bylo území Varšavské gubernie zvětšeno připojením malých částí Plocké a Lomžské gubernie.
Obyvatelstvo editovat
Během sčítání lidu v roce 1897 se zjišťoval obcovací jazyk, výsledky jsou uvedeny v tabulce níže:[2]
| Jazyk | Počet | procento (%) | muži | ženy |
|---|---|---|---|---|
| polština[p 1] | 1 420 436 | 73,52 | 687 210 | 733 226 |
| jidiš[p 1] | 317 169 | 16,41 | 154 603 | 162 566 |
| ruština | 87 850 | 4.54 | 13 551 | 1 586 |
| němčina | 77 160 | 3,99 | 37 984 | 39 176 |
| ukrajinština | 15 930 | 0,82 | 15 623 | 307 |
| rumunština | 2 299 | > 0,01 | 2 293 | 6 |
| lotyština | 1 759 | > 0,01 | 1 738 | 21 |
| estonština | 1 566 | > 0,01 | 1 555 | 11 |
| tatarština | 1473 | > 0,01 | 1 437 | 36 |
| běloruština | 1 343 | > 0,01 | 1 234 | 109 |
| ostatní[p 2] | 4 824 | 0,24 | 3 289 | 1 535 |
| osoby, které neuvedly obcovací jazyk |
54 | > 0,01 | 33 | 21 |
| Celkem | 1 931 867 | 100 | 977 948 | 953 919 |
Gubernátoři editovat
Administrativní dělení editovat
Administrativní dělení odpovídá stavu po reformě v roce 1867, která byla zavedena v důsledku porážky listopadového povstání a pevněji svázala Polské království[p 3] se správní strukturou Ruské říše. Reforma zavedla novou entitu nižší úrovně újezd, polsky powiat.
| Sídlo ujezdu | Rozloha | Obyvatelstvo (1897)[1] |
Poznámky |
|---|---|---|---|
| Błonie | 948,5 | 104 776 | |
| Góra Kalwaria | —[p 4] | —[p 4] | v roce 1879 byl začleněn do ujezdu Grójec |
| Gostynin | 1 053,7 | 81 335 | |
| Grójec | 1 467,4 | 108 351 | |
| Kutno | 804,5 | 82 499 | |
| Łowicz | 1 060,2 | 82 686 | |
| Nieszawa | 1 125,4 | 79 507 | |
| Nowomińsk | 1 200,4 | 94 471 | |
| Płońsk | 1 258,7 | 91 360 | do roku 1893 součástí Plocké gubernie |
| Pułtusk | 1 340,7 | 103 450 | do roku 1893 součástí Lomžské gubernie |
| Radzymin | 1 036,3 | 63 092 | |
| Skierniewice | 670,5 | 52 622 | |
| Sochaczew | 931,9 | 64 327 | |
| Warszawa | 1 317,3 | 826 780 | |
| Włocławek | 1 143,7 | 96 611 |
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ a b Tučně jsou uvedeny jazyky, kterými mluvilo více lidí než státním jazykem.
- ↑ Jazyky s méně než 1 000 mluvčími.
- ↑ resp. Poviselský kraj, jak bylo Polsko od 80. let 19. století nazýváno v úředních dokumentech.
- ↑ a b V roce 1897 neexistoval.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Warsaw Governorate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Первая Всеобщая перепись населения Российской империи 1897 года. Наличное население в губерниях, уездах, городах Российской Империи (без Финляндии). Демоскоп Weekly [online]. www.demoscope.ru [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 1726-2887. (rusky)
- ↑ Первая Всеобщая перепись населения Российской империи 1897 года. аспределение населения по родному языку и уездам Российской Империи кроме губерний Европейской России. Демоскоп Weekly [online]. www.demoscope.ru [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 1726-2887. (rusky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Varšavská gubernie na Wikimedia Commons 
Dílo ЭСБЕ/Варшавская губерния ve Wikizdrojích (rusky)
