Vřeskovice (tvrz)
Vřeskovice jsou zaniklá tvrz, která stávala ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Byla založena jednou z větví rodu Drslaviců ve čtrnáctém století. V polovině patnáctého století ji získali páni z Roupova, za kterých zpustla. Její pozůstatky jsou chráněné jako kulturní památka.[1]
| Vřeskovice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 14. století |
| Zánik | 16. století |
| Stavebník | Drslavici |
| Další majitelé | páni z Roupova |
| Poloha | |
| Adresa | Vřeskovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°31′34,29″ s. š., 13°16′35,97″ v. d. |
  Vřeskovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20264/4-2773 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatTvrz ve Vřeskovicích založili pravděpodobně Drslavicové[2] na počátku čtrnáctého století.[3] Prvním známým majitelem byl Ota z Vřeskovic, který používal také přídomek z Biřkova. Jeho syny byli snad Sezema z Borov připomínaný roku 1358 a Bohuslav Hrubec ze Schonangru, který prodal svou část Vřeskovic pánům z Roupova. Dalšími příslušníky rodu připomýnanými ve druhé polovině čtrnáctého století byli Zdebor Bílý z Vřeskovic, Bušek z Vřeskovic, který se stal vřeskovickým farářem, a Přibík z Vřeskovic.[4]
Samotná tvrz byla poprvé zmíněna až v roce 1409,[2] kdy patřila Přibíkovu synu Rackovi z Vřeskovic. Součástí panství v té době byly vsi Mstice a Úpor. Rackovým synem známým z let 1407–1409 byl Jan z Vřeskovic. Jeho babičkou byla Kunka, která zemřela roku 1416 a odkázala své věno dceři Přibě a jejím dětem. Jan z Vřeskovic proti tomu neúspěšně bojoval. Jeho bratrem snad byl Otík z Vřeskovic, který sice držel tvrz, ale většina vesnice včetně podacího práva patřila v v letech 1423 a 1426 bratrům Janovi a Purkartovi z Roupova.[4] Příslušníci jejich rodu získali tvrz v roce 1455[2] nebo 1462.[4] Tvrz potom přestala sloužit jako panské sídlo a postupně zpustla. Když Kryštof Karel z Roupova prodával roku 1573 statek Vřeskovice s polovinou Roupova Janovi mladšímu z Roupova, byla vřeskovická tvrz označena jako pustá.[4]
Stavební podoba
editovatPodle Augusta Sedláčka se na tvrzišti dochovaly pozůstatky příkopu a valu a zejména sedm metrů vysoká zeď (nejspíše původní hradba[3]), o kterou se opírala chalupa.[4] Na počátku 21. století z hradby zůstal jeden až dva metry vysoký úsek zdiva bez líce, na kterém částečně stojí novodobý dům če. 2 a zbytek je upraven jako zahradní skalka.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-06]. Identifikátor záznamu 131083 : Tvrz, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vřeskovice – tvrz, s. 396.
- ↑ a b c Zbytky tvrze [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Domažlicko a Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Vřeskovice tvrz, s. 203–204.
Literatura
editovat- ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Vřeskovice, s. 639–641.