Roupov (hrad)

zřícenina hradu

Roupov je částečně dochovaný hrad ve stejnojmenné obciokrese Plzeň-jih. Stojí na návrší nad jihovýchodním okrajem vesnice v nadmořské výšce 460 metrů. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1][

Roupov
Interiér věžového paláce s konzolami křížové klenby
Interiér věžového paláce s konzolami křížové klenby
Základní informace
Sloh gotický, renesanční
Výstavba 13. století
Přestavba 1380–1393, druhá polovina 15. století, 1595–1598
Poloha
Adresa Roupov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Roupov
Roupov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 44710/4-437 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hrad byl založen ve 13. století Držkem z Roupova, který patřil k rozvětvenému rodu Drslaviců. Hrad byl poté přestavěn v osmdesátých letech 14. století Něprem z Roupova, který byl hofmistrem arcibiskupa Jana z Jenštejna a měl přístup k dvorské huti krále Václava IV. V roce 1427 hrad oblehla husitská vojska, a Jan I. z Roupova raději přijal podobojí, než aby byl hrad dobyt. Během husitských válek páni z Roupova značně zbohatli, protože získali řadu církevních statků.[2]

 
Brána do hradního jádra
 
Nádvoří hradního jádra

Jan II. z Roupova, někdejší hofmistr krále Jiřího z Poděbrad a v letech 1486–1493 nejvyšší písař, si vymohl za své služby povýšení do panského stavu. Rozhodl se proto sídlo svých předků zvelebit. Celý hrad byl opevněn hradební zdí a zároveň tak ke starému hradu připojil nové, větší předhradí. Vstup do hradu nedaleko brány chránila okrouhlá věž o průměru 17 metrů, vzhledem k rozměrům spíše veliký rondel. Na druhé straně vchodu navazovala na hradbu protáhlá půlkruhová bašta. Nejznamenitější[zdroj?] částí této přestavby je však kuchyně, která tvořila součást pozdně gotického křídla mezi předhradím a vnitřním hradem. Ten byl od předhradí oddělen bránou a příkopem s padacím mostem. Přízemní čtvercová kuchyně je vyzděná z lomového kamene, ve stěnách jsou půlkruhové výklenky. Vyšší patra tohoto paláce se nedochovala na rozdíl od dýmníku (komína) kuchyně, který dnes tvoří dominantu hradu. Dýmník je vyzděný z cihel a má osmiúhelníkový tvar. Vzhledem ke své zachovalosti je skutečnou architektonickou raritou mezi českými hrady.[3]

Hrad Roupov byl až do svého prodeje v roce 1607 sídlem šlechtického rodu pánů z Roupova. Při renesanční přestavbě hradu Janem IV. z Roupova v letech 1595–1598, kdy se stal hrad údajně jedním z nejhezčích hradů v Čechách vůbec, se Jan IV. zadlužil natolik, že byl nucen roku 1607 hrad i s panstvím prodat Janovi z Klenové, z Janovic a na Žinkovech, horlivému katolíkovi a stoupenci císaře Ferdinanda II.[2]

V roce 1704, po necelých sto letech v majetku pánů z Klenové byl hrad prodán Janovi Jiřímu z Haubenu, který ho spojil s Červeným Poříčím. Od spojení s Červeným Poříčím hrad chátral, obyvatelný byl však ještě v roce 1760. Po požáru nedaleké vesnice Merklín v roce 1817 byl hrad rozebírán na stavební kámen.[2] Z materiálu ze zřícených hradeb byla vybudována sýpka v podhradí.[4]

Stavební podobaEditovat

 
Půdorys hradu z roku 1893 od Vojtěcha Krále z Dobré Vody
 
Interiér hradní kuchyně

Podobu původního hradu ani předhradí neznáme, protože byly výrazně změněny pozdějšími přestavbami. V letech 1380–1393 proběhla výrazná přestavba hradního jádra, na které se podílela dvorská huť Václava IV. Během ní hrad získal podobu, která se již velmi blížila hranici přeměny hradu na zámek. V jádře stála tři palácová křídla spojená pravděpodobně pavlačemi. Zadní věžovité křídlo mělo přízemí zaklenuté valenou klenbou a sál v jeho patře měl klenby křížové.[5] V jihozápadním nároží stála obytná budova, která mohla být nejstarším palácem nebo obytnou věží.[6] Během pozdně gotických úprav přibylo také čtvrté palácové křídlo postavené před čelem původního jádra a vybavené černou kuchyní, jejíž komín tváří dominantu zříceniny. Ve stejné době bylo nově opevněno předhradí. Na skalisku na východní straně byla postavena bateriová věž s průměrem sedmnáct metrů. Další strany zabezpečila dvojice polygonálních a jedna polookrouhlá bašta.[5] Pod severozápadním nárožím obvodové zdi byly odkryty zbytky zdiva jiné polookrouhlé bašty.[6]

Dochovaná zástavba na severním okraji hradu obsahuje zbytky pozdně gotického opevnění, jehož součástí byla polookrouhlá a původně dovnitř otevřená bašta. V nároží stojí také čtyřboká bašta s klínovitým půdorysem, jejíž interiér byl při stavbě zamýšlen jako obytný. Obrannou složku bašty měly tvořit okrouhlé střílny zazděné ještě během stavby. Obytný prostor se měl skládat z pokoje, chodby a černé kuchyně, ale ani ten nebyl nikdy zcela dokončen.[7]

V hradním příkopu roste památný Roupovský tis.

PřístupEditovat

Okolo hradu vede zeleně značená turistická trasa z Lužan, kde se nachází vlaková zastávka na železniční trati Plzeň–Klatovy. Ze vsi Roupov vede na hrad zeleně značená trasa od zastávky autobusu.[8]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-18]. Identifikátor záznamu 157098 : Hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Roupov – hrad, s. 293–296. 
  3. MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Díl 2. Praha: Odeon, 1976. 559 s. S. 435–436. 
  4. FOUD, Karel; KAREL, Tomáš; PROCHÁZKA, Zdeněk. Jižní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen-Süd I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. (Historicko-turistický průvodce; sv. 12). ISBN 80-86125-09-2. OCLC 44147703 S. 110–115. (česky, německy) 
  5. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Roupov, s. 483–485. 
  6. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Roupov, s. 94. 
  7. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Roupov, s. 85. 
  8. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-04]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Roupov hrad, s. 193–202. 
  • MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Díl 2. Praha: Odeon, 1976. 559 s. 
  • FOUD, Karel; KAREL, Tomáš; PROCHÁZKA, Zdeněk. Jižní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen-Süd I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. (Historicko-turistický průvodce; sv. 12). ISBN 80-86125-09-2. OCLC 44147703 S. 110–115. (česky, německy) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat