Otevřít hlavní menu

Výtrusenky (Myxozoa), nazývané také rybomorky, jsou mikroskopičtí parazité ryb a kroužkovců. V roce 2007 byl publikován první objev výtrusenky (nový druh Soricimyxum fegati) parazitující v rejskovi obecném[1]. Díky parazitickému životu u nich došlo k radikálnímu zmenšení a zjednodušení těla až do jednobuněčných forem, a proto byly donedávna považováni za prvoky (a stále jsou tak mnohdy prezentovány ještě dnes). Jedná se však o skupinu patřící k (mnohobuněčným) živočichům, kmene žahavců. Předpokládá se, že měly společného předka s medúzovitými žahavci, jelikož mají některé podobné struktury (popis níže) a polypová stadia některých medúz jsou také parazitická).

Jak číst taxoboxVýtrusenky
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Metazoa)
Oddělení dvojlistí (Diblastica)
Kmen žahavci (Cnidaria)
Podkmen výtrusenky (Myxozoa)
Grassé, 1970
Třídy
  • Malacosporea
  • Myxosporea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj názorů na fylogenetické postaveníEditovat

Dlouho byly výtrusenky řazeny do protistů (respektive prvoků), tedy jednobuněčných organismů blízkých živočichům, a to zpravidla do společného taxonu s hmyzomorkami. Po objevu vícebuněčných stadií se začalo uvažovat o zařazení do Metazoa. Teprve v 90. letech 20. století molekulární analýzy ribosomálních nukleových kyselin potvrdily, že se skutečně jedná o druhotně zjednodušené mnohobuněčné živočichy, nadále se však spekulovalo o přesném postavení.

Výsledky některých studií, které je posouvaly do dvoustranně souměrným živočichům (Bilateria), nebyly potvrzeny (molekulární analýzy byly ovlivněny znečištěním pocházejícím z genomu jiných živočichů, morfologická dvoustranná symetrie výtrusenky Buddenbrockia se nakonec ukázala čtyřčetnou).[2]

Fylogenetické studie dlouho naznačovaly a v r. 2015 snad dostatečně prokázaly, že výtrusenky patří do žahavců a odvětvují se na bázi podkmene Medusozoa. Jejich sesterskou skupinou jsou kaviárovky (monotypická skupina s jediným zástupcem – parazitickým nezmarem jeseteřím), přestože se zpočátku objevovaly kritické hlasy, považující toto postavení za artefakt způsobený "přitahováním" dlouhých fylogenetických větví.[3][4][5][6][7]

Stavba tělaEditovat

Jak bylo zmíněno již na začátku, jejich tělo je velmi jednoduché, je tvořeno jednou buňkou, která obsahuje více jader (tvoří tzv. plazmodium). Šíří se pomocí spor, které vznikají z části mateřského plazmodia. Spory mají vícebuněčnou strukturu, obsahují jeden, nebo více sporoplastů (z každého vznikne jedna amoebula – pohyblivé stadium – a z ní posléze nové plazmodium) a jeden nebo více polových váčků. V polovém váčku je stočené polové vlákno, které se při útoku na hostitele vymrští a zachytí se na buňce. Právě tyto polové váčky poukazovaly na příbuznost se žahavci, neboť některé žahavé buňky mají podobnou strukturu.

SystémEditovat

Výtrusenky mají dvě třídy: Malacosporea (např.: Buddenbrockia plumatellae, Tetracapsuloides bryosalmonae) a Myxosporea (např.: Lentospora cerebralis, Myxobolus cyprini). Dříve byla oddělována ještě jedna třída (Actinosporea), ale zjistilo se, že to byla pouze vývojová stadia Myxosporea.

ReferenceEditovat

  1. Prunescu, C.-C., Prunescu, P., Pucek, Z. a Lom, J., 2007: The first finding of myxosporean development from plasmodia to spores in terrestrial mammals: Soricimyxum fegati gen. et sp. n. (Myxozoa) from Sorex araneus (Soricomorpha). Folia Parasitologica 54: 159–164.
  2. JIMÉNEZ-GURI, Eva, et al.. Buddenbrockia is a cnidarian worm. Science [online]. Červenec 2007. Svazek 317, čís. 5834, s. 116-118. Dostupné online. DOI:10.1126/science.1142024. PMID 17615357. (anglicky) 
  3. EVANS, Nathaniel M.; LINDNER, Alberto; RAIKOVA, Ekaterina V., COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn. Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, Polypodium hydriforme, within the Phylum Cnidaria. BMC Evolutionary Biology [online]. 9. květen 2008. Svazek 8, čís. 139. Dostupné online. ISSN 1471-2148. DOI:10.1186/1471-2148-8-139. PMID 18471296. (anglicky) 
  4. EVANS, Nathaniel M.; LINDNER, Alberto; RAIKOVA, Ekaterina V., COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn. Correction: Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, Polypodium hydriforme, within the Phylum Cnidaria. BMC Evolutionary Biology [online]. 15. červenec 2009. Svazek 9, čís. 165. Dostupné online. ISSN 1471-2148. DOI:10.1186/1471-2148-9-165. (anglicky) 
  5. NESNIDAL, Maximilian P.; HELMKAMPF, Martin; BRUCHHAUS, Iris, El-MATBOULI, Mansour; HAUSDORF Bernhard. Agent of Whirling Disease Meets Orphan Worm: Phylogenomic Analyses Firmly Place Myxozoa in Cnidaria. PLoS ONE [online]. 30. leden 2013. Svazek 8, čís. 1: e54576, s. 1-6. Dostupné online. DOI:10.1371/journal.pone.0054576. (anglicky) 
  6. CHANG, E. Sally; NEUHOF, Moran; RUBINSTEIN, Nimrod D., DIAMANT, Arik; PHILIPPE, Hervé; HUCHON, Dorothée; CARTWRIGHT, Paulyn. Genomic insights into the evolutionary origin of Myxozoa within Cnidaria. Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [online]. 16. listopad 2015. Online před tiskem. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1091-6490. DOI:10.1073/pnas.1511468112. (anglicky) 
  7. JOHN, Radek. Záhadní cizopasníci výtrusenky jsou příbuzní medůz. Týden.cz [online]. 22. listopad 2015. Popularizační článek k předchozí referenci. Dostupné online.