Ukrajinská hospodářská akademie

vysoká škola sídlící před druhou světovou válkou v Poděbradech

Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech (ukrajinsky Украї́нська господа́рська акаде́мія, zkr. UHA/UGA) byla vysoká technická škola se sídlem na zámku v Poděbradech určená pro ukrajinskou menšinu v tehdejším Československu. Škola byla založena v roce 1922 Ukrajinským veřejným výborem v Praze v čele s Mykytou Šapovalem za finanční pomoci Ministerstva zahraničních věcí ČSR.

Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech
Українська господарська академія
Zámek v Poděbradech, sídlo školy
Zámek v Poděbradech, sídlo školy
ZkratkaUHA / UGA / УГА
Rok založení1922
Typ školyveřejná vysoká
Další informace
SídloZámek Poděbrady
Zeměpisné souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis školy editovat

 
Senát UGA. Sedící vlevo: docent O. Bočkovskyj, profesor B. Ivanyckyj (rektor), profesor L. Frolov a další.
 
Pamětní deska Ukrajinské hospodářské akademie v Poděbradech

UGA svou organizací odpovídala českým vyšším školám tohoto typu s tím rozdílem, že kromě odborných předmětů byla zavedena také ukrajinistika. Na UGA působila řada pomocných vzdělávacích institucí: knihovna s 30 000 svazků odborné literatury, 33 kabinetů, 14 laboratoří, řada farem, lesní školka, meteorologická stanice a dvě vzdělávací družstva. Většina těchto institucí sídlila ve starobylém zámku českého krále Jiřího z Poděbrad (1420-1471).

Historie editovat

Počáteční zakládací listina UGA ze 16. května 1922 Ministerstvem zemědělství ČSR, byla dne 23. května 1925 pozměněna Profesní radou UGA. Podle nové zřizovací listiny Akademie nadále existovala jako vysoká škola se čtyřletým studijním plánem a měla tři fakulty:

  • agronomické a lesnické (zvlášť oddělení agronomické a lesnické)
  • strojírenství (oddělení chemicko-technologické a hydrotechnické)
  • hospodářské a družstevní (odd. hospodářské s četnými pododděleními a odd. družstevní a statistické)

Absolventi akademie získali inženýrský titul.

Během prvních deseti let měla UGA 118 učitelů: 92 Ukrajinců (nejvíce v roce 1928 — 96) a 26 Čechů. Mnozí z profesorů byli prominentní vědci, mezi nimi:

Rektoři UGA byli: Ivan Opanasovyč Šovheniv (1922-1925 a 1926-1927), Borys Heorhijovyč Ivanyckyj (1925-1926 a 1928-1935), Serhij Prokopovyč Tymošenko (1927-1928).

UGA a její profesura se účastnila mezinárodního vědeckého života (kongresy, publikace atd.). Značná byla vědecká publikační činnost UGA a jejích profesorů. Za dobu existence UGA vydali 698 vědeckých publikací, z toho 229 knih (převážně učebnic pro studenty), včetně řady prvních technických příruček pro vysoké školy v ukrajinském jazyce (pouze 37 vyšlo tiskem, zbytek převážně v podobě litografie). Velký význam měl rozvoj ukrajinského technického názvosloví (mimo jiné Lesnická terminologická komise vydala Německo-ukrajinský lesnický slovník). Za dobu její existence na UGA působilo 50 organizací, mezi nimi 9 vědeckých, odborných a odborných organizací.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Українська господарська академія na ukrajinské Wikipedii.

Literatura editovat

Українська Господарська Академія в ЧСР // Українська мала енциклопедія : 16 кн. : у 8 т. / проф. Є. Онацький. — Накладом Адміністратури УАПЦ в Аргентині. — Буенос-Айрес, 1966. — Т. 8, кн. XV : Літери Ст — Уц. — С. 1954. — 1000 екз.

Související články editovat