Tygří oko
Tygří oko (anglicky Tiger's eye) je minerál, řazený mezi drahé kameny. Jedná se o odrůdu křemene (SiO2), jejíž zbarvení a vlastnosti jsou ovlivněny příměsí minerálů, obsahujících oxidy a hydroxidy železa (FeOOH), jako je například goethit nebo limonit. Minerál tygří oko vzniká v důsledku zvětrávání z podobného, avšak tmavšího, do modra zbarveného minerálu sokolího oka. Prapůvodním minerálem je riebeckit (někdy též ribekit)[1] ze skupiny amfibolů, pojmenovaný podle německého cestovatele Emila Riebecka (1853–1885).[2] „Tygří oko“ s příslušným optickým efektem, napodobujícím oko šelmy či dravce, vzniká tak, že v původním minerálu jsou krokydolitová (azbestová) vlákna nahrazena poloprůhledným chalcedonem (křemenem) nebo hydroxidy železa.
| Tygří oko | |
|---|---|
 Minerál tygří oko, opracovaný tromlováním pro šperkařské účely | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | SiO2+FeOOH+(Al, Mg, Na) |
| Identifikace | |
| Barva | zlatě žlutá, zlatě oranžová, červenohnědá |
| Tvrdost | 6–7 |
| Lesk | hedvábný |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,64–2,71 g ⋅ cm−3 |
Podmínky vzniku
editovatAmfiboly vznikají v magmatických horninách, v žulových puklinách spolu s křemeny a dalšími minerály. K proměně riebeckitu (podle staršího pojmenování krokydolitu) zprvu pomocí hydroxidů železa a následně křemitých hmot dochází v hydrotermálním prostředí. Tygří oko, které se v podobě žil a žilek v magmatické hornině vyskytuje společně se sokolím okem, lze tudíž označit za minerál hydrotermálního původu.
Další formy tygřího oka
editovatTygří železo je upravená hornina složená převážně z tygřího oka, červeného jaspisu a černého hematitu. Zvlněné, kontrastní barevné a lesklé pásy vytvářejí atraktivní motiv a používají se především k výrobě šperků a ozdob. Tygří železo je oblíbeným ozdobným materiálem, který se používá k nejrůznějším účelům, od korálků až po střenky nožů.
Tygří železo se těží především v Jižní Africe a západní Austrálii. Tygří oko se skládá především z oxidu křemičitého (SiO2) a je zbarveno především oxidem železitým. Měrná hmotnost se pohybuje od 2,64 do 2,71. Vzniká alterací krocidolitu.
Ložiska serpentinu v amerických státech Arizona a Kalifornie mohou mít chatoyantní pásy chryzotilových, což je forma azbestu, vláken. Ty byly broušeny a prodávány jako drahé kameny "arizonské tygří oko" a "kalifornské tygří oko".[3][4] Obchodní název "pietersit" se používá pro lomený nebo brekciovitý chalcedon obsahující vlákna amfibolu a propagovaný jako tygří oko z Namibie a Číny.[5]
Výskyt
editovat
Dostupné ukázky minerálu tygřího oka, používaného pro šperkařské účely,[6] pocházejí vesměs z afrických nebo asijských nalezišť. Známou lokalitou je pohoří Doorn v Griqualandu v Jihoafrické republice, mnoho vzorků také pochází z Namibie, z Číny, Indie či Myanmaru. Další lokality se nacházejí v západní Austrálii, Kalifornii či Střední Asii. Na evropském kontinentě bylo tygří oko nalezeno v železnorudných dolech u města Kryvyj Rih na Ukrajině.[2]
Zajímavost
editovatNejvětší dostupný vzorek minerálu tygří oko pochází z Austrálie a postupně byl vystaven na mineralogických burzách v americkém Tucsonu a bavorském Mnichově a od roku 2008 ve sbírkách Mineralogického muzea Univerzity v Bonnu (SRN). Tento dva metry dlouhý a 150 kg těžký kámen pochází z pohoří Hamersley Range v Západní Austrálii z lokality, kde byly dosud nalezeny nejlepší kusy tohoto minerálu na světě. Vzorek byl vyříznut z pětitunového bloku tygřího oka, který byl v roce 2005 objeven v 2,5 miliardy let staré horninové formaci Marra Mamba.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Riebeckite Mineral Data [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Tygří oko, tygří železo, sokolí oko, býčí oko, pietersit + kočičí oči obecně [online]. Mladá Boleslav: Mineralogický klub při Domu kultury [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.
- ↑ FLAGG, Arthur Leonard. Mineralogical Journeys in Arizona. Scottsdale: F.H. Bitner, 1958. S. 92–93.
- ↑ USGS. Cat's Eye or Tiger-Eye. Mineral Resources of the United States / Department of the Interior, United States Geological Survey. Washington, D.C.: US Government Printing Office, 1908–1909, s. 802. Dostupné online.
- ↑ Pietersite on Mindat.org
- ↑ Tygří oko, Býčí a Sokolí [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Wertvolles Prachtstück. Der größte Edelstein Deutschlands liegt im Mineralogischen Museum der Universität Bonn [online]. Bonn: Universität Bonn [cit. 2016-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-12. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu tygří oko na Wikimedia Commons - Popis riebeckitu a jeho odrůd na mindat.org
