Tupolev (rusky OAO Туполев) je ruská (dříve sovětská) letecká a zbrojařská společnost se sídlem v Moskvě, nástupce OKB Tupolev (Zkušebně-konstrukční kancelář Tupolev – OKB-156) vedené konstruktérem Andrejem Tupolevem. 22. října 2002 to bylo 80. let od jejího vzniku. V roce 2006 se Tupolev spojil s firmami Mikojan, Iljušin, Irkut, Suchoj a Jakovlev do nové státní společnosti s názvem Sjednocená letecká korporace.[3]

Tupolev
Logo
Logo
Tupolev Headquarters just outside Moscow.jpg
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1922
ZakladatelAndrej Nikolajevič Tupolev
Adresa sídlaAkademika Tupoleva Embankment 17, Moskva, 105 005, Rusko
Charakteristika firmy
Oblast činnostiletecký a kosmický průmysl a letecký průmysl
Produktyletoun
Obrat25,5 mld. ₽ (2017)[1]
Provozní zisk2,2 mld. ₽ (2017)[1]
Výsledek hospodaření−103,6 mil. ₽ (2017)[1]
Celková aktiva175,9 mld. ₽ (2017)[1]
Vlastní kapitál79,1 mld. ₽ (2017)[1]
Zaměstnanci9 648 (2014)[2]
Mateřská společnostSjednocená letecká korporace
OceněníŘád rudého praporu práce
Řád Říjnové revoluce
Leninův řád
Řád rudého praporu
Identifikátory
Oficiální webwww.tupolev.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaměření firmy Tupolev je vývoj, výroba a řízení civilní a vojenské letecké výroby, jako jsou letadla a zbraňové systémy. Společnost se zabývá i vývojem technologií řízených střel a námořního letectva. Víc než 18 000 letadel od Tupoleva bylo vyrobeno pro SSSR a východní blok.

Po skončení studené války se vývoj ve firmě soustředil na podzvuková civilní letadla, zejména na provozní ekonomiku a alternativní paliva. K vývoji patří výzkum systému fly-by-wire, použití efektivních dvouproudových motorů s velkým obtokovým poměrem a pokročilá aerodynamika pro dopravní letadla 21. století jako jsou Tu-204/Tu-214, Tu-330 a Tu-334.

Na letecké show MAKS-2003 Tupolev představil koncepci nadzvukového dopravního letounu Tu-444,[4] jehož vývoj měl být zahájen v první polovině roku 2004,[5], nicméně program nic dalšího nepřinesl.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Dostupné online.
  2. Годовой отчет за 2014 г.. 11. června 2015. Dostupné online.
  3. "Russian Aircraft Industry Seeks Revival Through Merger." The New York Times. February 22, 2006.
  4. TRIMBLE, Stephen. ALMOST GREAT: Nine legendary (but cancelled) Russian aircraft [online]. 21 August 2015 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. JACKSON, Paul. Jane's All the World's Aircraft 2005-2006. London: Jane's Information Group, 2006. ISBN 978-0710626844. S. 459. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat