Travná (Javorník)

část města Javorník v okrese Jeseník

Travná (do roku 1948 Krutvald,[3] něm. Krautenwalde) je vesnice, která je částí města Javorník. Nachází se v Rychlebských horách, 5 km jihozápadně od Javorníka na silnici do polského města Lądek-Zdrój.

Travná
Kostel Neposkvrněné Panny Marie
Kostel Neposkvrněné Panny Marie
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJavorník
OkresJeseník
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel56 (2021)[1]
Katastrální územíTravná u Javorníka (6,50 km²)
Nadmořská výška485 m n. m.
PSČ790 70
Počet domů31 (2011)[2]
Travná
Travná
Další údaje
Kód části obce57941
Kód k. ú.657948
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Vesnice se původně jmenovala Krautwald. V první části jména je obsaženo Kraut - "bylina", ve druhé Wald - "les". Jméno vesnice tedy vyjadřovalo její polohu u lesa plného (léčivých) bylin. V roce 1924 dostala české úřední jméno Krutvald (do té doby české jméno neměla), po druhé světové válce jí bylo dáno nové jméno Travná.[4]

Historie editovat

Ves Travná je zmiňována poprvé roku 1296 (Cruthwald). Bylo v ní významné mýto, které držel svídnický kníže Boleslav I. Surový, ačkoli si na ně činil nárok vratislavský biskup Jan III. Romka. Začátkem 14. století ji držel Jindřich z Valdova, ministeriál svídnického knížete, a později se stala součástí panství hradu Frýdberka (v dnešní Žulové), jež ovládal rod loupeživých rytířů Haugviců. Roku 1358 od nich celé panství vykoupil biskup Přeclav z Pohořelé a připojil je ke svému panství se sídlem na Jánském Vrchu.[5] Z existence hamru doloženého roku 1546 lze dovozovat, že se zde těžila železná ruda.

Později byl statek Travná biskupským lénem a často střídal majitele. V roce 1748 přijal zdejší léno Augustin hrabě Falkenhain a před rokem 1815 získala statek na století rodina hrabat Schaffgotschů, která současně držela statek Vlčice: Josef (1767-1851), pak jeho syn Franz Anton (†1875), jeho syn Rudolf (†1914) a nakonec jeho syn Alois, který Travnou i les ve Vlčicích prodal roku 1919 Frídě Kutzové, majitelce panství Bílá Voda.[6]

K obci Travná bylo roku 1950 připojeno Zálesí (dříve Valdek), ale obě vesnice byly po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946 jen řídce dosídleny a roku 1960 byly společně připojeny k městu Javorník.[7]

Vývoj počtu obyvatel editovat

Počet obyvatel Travné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[8]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 479 475 440 427 353 403 438[p 1] 375 136 106 188 114 77 43 53
  1. z toho: 20 Čechoslováků, 415 Němců; 432 řím. kat., 3 evang., 2 čsl., 1 bez vyzn.

V Travné je evidováno 63 adres : 38 čísel popisných (trvalé objekty) a 25 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 37 domů, z toho 17 trvale obydlených.

Zajímavosti editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 458.
  5. KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. ISBN 80-86023-22-2. S. 444–445, 447. 
  6. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 860, 866–867. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 532. 
  8. historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 34.  http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975. 
  9. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
  10. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 42. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat