Tis v Jamném
Tis v Jamném nad Orlicí je dávno odumřelý památný strom, jehož nezvyklý totemu podobný kmen ale pro jeho stáří a množství pověstí místní obyvatelé chrání, takže je na kraji obce k vidění doposud. Místu se dokonce říká U tisu.[2]
 Památný strom (zaniklý)Tis v Jamném | |
|---|---|
 Torzo odumřelého stromu v roce 2016. | |
| Druh | tis červený Taxus baccata |
| Vysazen | po r. 1189 (podle pověsti)[1] |
| Zánik | konec 19. století |
| Poloha | |
| Kraj | Pardubický |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Obec | Jamné nad Orlicí |
| Poloha | U tisu, louka nad č. 100 |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| Souřadnice | 50°2′20,05″ s. š., 16°37′54,07″ v. d. |
  Tis v Jamném | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Základní údaje editovat
- název: Tis v Jamném
- výška: ?
- obvod: ?
- věk: 800 let (podle pověsti)
- sanace: pouze upevnění torza kmene
Stav stromu a údržba editovat
Tis zanikl pravděpodobně koncem 19. století, v současnosti je jen suchým torzem s pozůstatky větví na vrcholu. Kmen je výrazně zduřelý, snad od nějaké choroby, která jej zachvátila. Poblíž starého torza roste mladší tis, který je plně vitální. Ten byl dovezen z Palestiny a aktuálně je starý přibližně 116 let.[3]
Historie a pověsti editovat
Tis byl podle pověsti vysazen v době křižáckých výprav. Roku 1189 se do svaté země vydala česká křížová výprava pod vedením knížete Děpolta II. K výpravě se přidal i jeden z místních mládenců. Nakonec ale skončila fiaskem a vrátilo se sotva dvacet polomrtvých mužů. Mezi nimi i místní krajan, který z výpravy dovezl semínko posvátného tisu, který pěstovali křesťané v Palestině jako strom, z jehož dřeva byl vyroben Ježíšův kříž.[1] Z těchto důvodů byl tis považován za posvátný a byla mu připisována léčivá a kouzelná moc: Měl ochraňovat před umrznutím, neštěstím a být součástí elixíru neviditelnosti.[2][4]
Další příběh pochází z přelomu 17. a 18. století, kdy Fabián Filip na pozemku u tisu se svými syny nakládal kamení. Pod jedním z kamenů našli hliněný hrnec plný zlatých a stříbrných mincí, prý z doby Přemysla Otakara II. Podle kroniky byl za tento nález každému ze čtyř synů koupen statek.[1]
Roku 1860 se při překopávání pozemku našel starý váček plný tenkých stříbrných mincí. Nálezci pozemek nepatřil, a tak raději nález zatajil a mince prodal za 20 zlatých kupci Šlemrovi z Jablonného. Teprve potom se nálezce svěřil majiteli pozemku, který na něm ještě několik mincí našel. Podle nich se potvrdilo, že šlo o české groše Václava II.[1]
Na konci 18. století se chtěli dva zloději obohatit cenným dřevem tisu. V noci se ke stromu vypravili s pilou a sekyrou, ale když zařízli, začala se ze stromu řinout lidská krev. To je vylekalo natolik, že raději utekli. Ve skutečnosti se ale jednalo o tisovou mízu, která se na vzduchu barví rudě.[5]
V 19. století lidé věřili, že až vzplane velká evropská válka, ochrání strom kraj až do vzdálenosti 12 hodin jízdy.[5]
Další zajímavosti editovat
Posvátnému tisu byl věnován prostor v pořadu České televize Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 14: Stromy pohádek a tajemných sil. Také jej ve svém díle zachytili akademický malíř Jaroslav Turek a J. Krčmářová.
Památné a významné stromy v okolí editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Jarmila Kvapilová - pověsti jamne.cz
- ↑ a b HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 11. Dávné a tajemné, s. 63.
- ↑ ŠTĚCH, Josef. Žambersko. Vlastivědný popis. Ilustrace J. Krčmářová, Jos. Štolovský. Žamberk: Učitelská jednota Komenský, 1933. 171 s. S. 108.
- ↑ HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.]: Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9. Kapitola XIII, s. 199.
- ↑ a b Paměť stromů - Stromy pohádek a tajemných sil, scénář ceskatelevize.cz
Literatura editovat
- HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2.
- HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.]: Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9.
- ŠTĚCH, Josef. Žambersko. Vlastivědný popis. Ilustrace J. Krčmářová, Jos. Štolovský. Žamberk: Učitelská jednota Komenský, 1933. 171 s. S. 108.
- HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1949. 160 s.
- PROKEŠ, Karel. Památné stromy českého severovýchodu. Hradec Králové: nákl. vlast., 1914. 16 s.
- FILIP, Dominik. Pověsti ze severovýchodu Čech. [s.l.]: Národopisný sborník
- SIMON, Josef. Památné stromy na Žambersko. Krása našeho domova. Roč. 33, čís. 3, s. 59–60.
- Prastarý posvátný tis. Zahradnická bursa. 1940, čís. 2.