Paměť stromů

Paměť stromů
Žánr	dokumentární film
Scénář	Bedřich Ludvík; Marie Hrušková
Režie	Bedřich Ludvík
Hrají	Luděk Munzar
Země původu	Česko
Jazyk	čeština
Počet řad	1
Počet dílů	16
Produkce a štáb
Kamera	Josef Nekvasil
Střih	Věra Flaková
Posloupnost
Předchozí	Rozhlédni se, člověče
Následující	Zpět k pramenům
	Paměť stromů na ČSFD, SZ; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paměť stromů je patnáctidílný televizní pořad České televize zaměřený na významné a památné stromy České republiky. Pořadem natáčeným v letech 2001 a 2002 provázel Luděk Munzar.

Autoři a štábEditovat

režie: Bedřich Ludvík
scénář: Bedřich Ludvík, Dr. Marie Hrušková
průvodce: Luděk Munzar
kamera: Josef Nekvasil
námět: Bedřich Ludvík, Dr. Marie Hrušková, Jaroslav Turek
dramaturgie: Milan Vacek
kresby: Jaroslav Turek
odborný poradce: Ing. Bohumil Reš

^[1]

Přípravy a natáčeníEditovat

2001 – přípravy scénářů
září 2001 – odevzdání scénářů
říjen–listopad 2001 – úpravy dramaturga a odb.poradce
prosinec 2001 – první záběry do znělky
leden 2002 – přidělení výrobního čísla
březen 2002 – první cesty, 4000 km
duben–červen 2002 – cesty, mapování terénu
květen 2002 – natáčení s kameramanem a průvodcem
červenec 2002 – natočen komentář a průvodní píseň
červenec–září 2002 – střižna
5. 1. 2003 v 17:05 – premiérové vysílání na ČT1

^[2]

Zaměření pořaduEditovat

Cyklus Paměť stromů volně navazoval na předchozí cyklus režiséra a scenáristy Bedřicha Ludvíka Rozhlédni se, člověče, úspěšný pořad o českých rozhlednách. Na rozdíl od pořadu o rozhlednách nebylo cílem zmapovat všechny památné stromy (v době pořadu jich bylo uváděno zhruba 17 tisíc, k roku 2011 jich je kolem 25 tisíc), ale záměrem autorů bylo vybrat ty nejzajímavější, nejstarší a odvyprávět jejich příběhy a pověsti. Autoři se nepokoušeli o encyklopedické třídění, ale soustředili se na vztah mezi člověkem a stromem, k čemuž jim výraznou měrou pomohl přístup Luďka Munzara, průvodce seriálem.

Pořad prezentuje staré stromy jednak soudobými záběry Josefa Nekvasila (2002), dobovými kresbami akademického malíře Jaroslava Turka (druhá polovina 20. století), příběhy sebranými Dr. Hruškovou a očima Luďka Munzara.

Podle slov Bedřicha Ludvíka se do 15 dílů nevešly všechny stromy, které byly natočené. Byla to například stařičká Žeberská lípa nebo tisíciletá lípa v Tatobitech. Z dalších to byly lípa u Libomyšle, Přemilovský jilm, Smíchovský platan, Lužánky v Brně, Hostýnské platany, buky pod letohrádkem Hvězda, Nasavrcká kaštanka, Neustupovská lípa, Běleňská lípa, Vilémovický tis, javor na židovském hřbitově ve Vlachově Březí a mnohé další.^[3]

Jedním z největších přínosů pořadu bylo zachycení velkého množství památných stromů – především cenné jsou záběry těch, které už dnes neexistují (Jemčinská lípa, starý dub v parku Jemčina), nebo jejichž stav se od roku 2002 zhoršil (Sudslavická lípa a další).