Tisíciletá lípa (Kotel)

skupina památných stromů v okrese Liberec
(přesměrováno z Tisíciletá lípa v Kotli)

Tisíciletá lípa v osadě Kotel je nejmohutnějším památným stromem Libereckého kraje. Lípa přežila mnohé katastrofy, je úzce spjata s děním v obci a dvakrát se dostala do finále ankety Strom roku, přičemž nominaci roku 2009 proměnila v první místo.

Zdroje k infoboxuPamátný strom (rodový - chráněný)
Tisíciletá lípa v Kotli
červenec 2011
červenec 2011
Druhlípa velkolistá
Tilia platyphyllos[1]
Evidenční č.101942 (8742)
Počet2
Vysazen8. století (pověst)[2]
Ochranaod 19. srpna 1993[1]
Význam ochranybiologická hodnota, věk
Poloha
KrajLiberecký
OkresLiberec
ObecOsečná
KatastrKotel
PolohaKotel
Souřadnice
Tisíciletá lípa
Tisíciletá lípa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní údaje editovat

Lípa roste u polní cesty na severovýchodním kraji vesnice. Na místo vede modrá turistická značka (trasa Světlá pod JeštědemHlavice) a žlutá turistická značka (trasa OsečnáČeský Dub). Nedaleko stojí druhá památná lípa (mladší).

Stav stromu a údržba editovat

Kmen Tisícileté lípy se dělí na tři duté terminály. Středem dutiny prochází velmi silný adventivní kořen, který postupně přebírá funkci kmene původního. Dutina je otevřená, v horní části zastřešená.

Jisté nesrovnalosti se týkají odhadů věku stromu. Údaje se pohybují od 350 do 1100 let. Odborné publikace uvádějí věk kolem 900 let.

Historie a pověsti editovat

Lípa přežila zničení obce při husitské výpravě roku 1444napadení náchodskými a čáslavskými sedláky roku 1680. Pamatuje vysídlování Němců po druhé světové válce. V současné době je Kotelská lípa považovaná za symbol odporu místních obyvatel proti těžbě uranu v Podještědí.[11][12][13]

Vypráví se, že se do dutiny lípy vešlo 30 dětí. Při školním výletě je přepadl liják a kmen lípy využily jako přístřešek.[14] Dospělých se do dutiny vměstná 20.[7] Dutin v kořenových nábězích používali kotelští v dřívějších dobách jako chlévů, v okolí stromu se nacházely pozůstatky jakési tvrze.[2]

Další zajímavosti editovat

Lípa se dvakrát probojovala do finále ankety Strom roku. V roce 2009 získala 1. místo. V rámci České republiky se mezi žijícími památnými lipami svojí mohutností řadí na 5. místo (za Tatrovickou, Lukasovou, Sudslavickou a Vejdovou).

Mladší Kotelská lípa editovat

 
Mladší Kotelská lípa

Jen několik metrů od Tisícileté lípy roste druhá památná lípa velkolistá, která je ale mladší. Její stáří je odhadováno v rozmezí 300–500 let. Obvod kmene činí 500–600 cm a výška stromu 23 m. Společně s Tisíciletou lípou kandidovala jako skupina stromů v anketě Strom roku 2002. Obě lípy jsou tzv. rodové (vysazené při založení statku nebo narození dítěte).

Památné a významné stromy v okolí editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. a b c d e CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vlastní náklad, 1913. 215 s. S. 144, 167. 
  3. a b c Gruss aus Kessel bei Oschitz (pohlednice). Oschitz (Osečná): Josef Rutha, K. K. Tabakverschleiss, 1910. 
  4. a b Lípa velkolistá – Kotel[nedostupný zdroj] ceskolipskoinfo.cz
  5. a b 1000jährige Linde in Kessel (pohlednice). Oschitz (Osečná): Adolf Richter, Galanterienware, 1912. 
  6. a b Přehled vybraných památných stromů Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine. ekoserver.cz
  7. a b c NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Severní Čechy, s. 120. 
  8. a b Tisíciletá lípa v osadě Kotel Archivováno 12. 3. 2016 na Wayback Machine. ceskolipsko.info
  9. a b Kotelská tisíciletá lípa turistika.cz
  10. Lípa v obci Kotel[nedostupný zdroj] wiki.mapy.cz
  11. Dojde k obnovení těžby uranu? profit.cz
  12. Odpůrci těžby uranu se shodli, že voda je cennější než uran Archivováno 27. 4. 2011 na Wayback Machine. liberecko.zeleni.cz
  13. Těžba uranu calla.cz
  14. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 14. Rodové stromy, s. 78. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat