Bratrská borovice
Bratrská borovice ve Lhotce u Rychnova nad Kněžnou, byla zasazena na památku Synodu Jednoty bratrské. Do současnosti se dochovalo pouze torzo, protože borovice zanikla počátkem 70. let 20. století. V první polovině 20. století se u borovice scházeli Čeští bratři z Rychnova nad Kněžnou, z Potštejna, Litic a okolí, místo bylo rovněž hojně navštěvováno potomky exulantů z Německa.[2]
 Památný strom (zaniklý)Bratrská borovice | |
|---|---|
 torzo v srpnu 2009 | |
| Druh | borovice lesní Pinus sylvestris[1] |
| Zánik | 8. června 1971 |
| Ochrana | již ve 40. l. 20. st.[1] |
| Poloha | |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Rychnov nad Kněžnou |
| Obec | Synkov-Slemeno |
| Katastr | Slemeno u Rychnova n. K. |
| Poloha | les Habřina |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| Souřadnice | 50°9′4″ s. š., 16°14′51,2″ v. d. |
  Bratrská borovice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Základní údaje editovat
- název: Bratrská borovice, památná borovice pod Jedlinou[1], Jedlinská borovice[3]
- výška: 21 m (1940)[1]
- obvod: 365 cm (1940)[1], přes 400 cm (1939)[2]
- šířka koruny: 20 m (1939)[2]
- věk: 250-300 let (1940)[1], 300-400 let (1939)[2]
- sanace: zaplombované otvory
Strom roste v lese Habřina asi 200 kroků od okresní silnice.
Stav stromu a údržba editovat
Původně (do 80. let 19. století) v těchto místech rostly převážně listnáče - duby a habry - proto nese lesík jméno Habřina. V první polovině 20. století rostla borovice solitérně na svažitém palouku obklopeném lesem.[2]
Dříve (snad koncem první čtvrtiny 20. století) byl na kmeni umístěný obrázek. V meziválečném období patřilo území i s borovicí lesnímu radovi Františku Jelínkovi, řediteli velkostatku v Rychnově nad Kněžnou. Ten se postaral i o zaplombování otvorů do dutiny. Borovice byla již tehdy chráněná Památkovým úřadem v Praze. Strom obepínala jakási čtyřhranná uzamčená zahrádka (ta je patrná i na starších pohlednicích). Ve vzdálenosti 4, 6 a 7 metrů od kmene byly vysázené douglasky.[1]
V roce 1940 byly čtyři spodní větve zcela suché, v dutině hnízdily sovy a již deset let byl pozorován méně příznivý zdravotní stav stromu.[1] Definitivní zánik způsobila bouře 8. června 1971, která stromu rozlomila korunu.
Po zániku byl kmen zakonzervován tehdejšími pracovníky státní ochrany přírody v Rychnově, okolí upraveno a k torzu postavena zídka. Nedaleko byla vysazena i mladá borovička.[3]
historický snímek - Jan Vilím
kolem roku 1900
Historie a pověsti editovat
V místě borovice se za krále Jiřího z Poděbrad houfně usazovali Čeští bratři. Roku 1467 se zde konal synod Jednoty bratrské a bratrský duchovní Matěj z Kunvaldu na něm byl zvolen prvním biskupem Jednoty. Rovněž zde byli vybráni tři duchovní správcové. U Českých bratří se tu zastavil i Jan Ámos Komenský, když opouštěl vlast. V době pobělohorské vykázal Bratry do Německa Nizozemec Kašpar Hugo z Grambů, majitel kosteleckého panství, území bylo připojeno k panství rychnovskému, vesnice pobořena a jako jediná stavba zůstala pozdější hájovna, původně obydlí panského zahradníka zvané nezvykle Palma od palem v zahradě, případně prostě Palma.[2]
Podle pověsti byla borovice vysazena v místě statku bratra Duchka, u něhož se konal synod. Semeno prý pocházelo z Palestiny.[2] Některé pověsti říkají, že borovici vysadili na památku prohlášení Jednoty bratrské za církev, ale že samotné prohlášení se konalo v chalupě za lesem.[3]
Alois Jirásek uvádí další pověsti: Podle jedné se pod borovicí sejdou a pohněvají všichni panovníci světa a započne světová válka, ze které zbude jen hrstka lidí, která by se pod plachtu vozu vešla. Ti odslouží mši na pařezu u rybníčka, pak se vrátí k borovici, kde se usadí a započnou šťastný život. Jiná verze pověsti situuje sešlost králů pod borovicí na poslední den světa, králové zde poobědvají, Česká země bude roznesena kopyty hřebců a ženy zabijí tureckého císaře přeslicemi.[4]
Obraz v kultuře a umění editovat
Velmi zdařilý lept borovice pochází od umělce Jana Šplíchala z Dolní Sloupnice. 30. března 1891 ji zachytil na kresbě Theophilus Reichel, otec kazatele Karla Reichla z Potštejna, který o stromu psal roku 1939 v Jednotě bratrské. Rozsáhlou stať pro knihu Pověsti Rychnovska připravil řídící učitel Karel Popelka. Mnohé pověsti v díle Husitský král rozepsal Alois Jirásek. Báseň o památné borovici složil doktor Josef Kalis z Rychnova nad Kněžnou, který ji téměř denně chodil obdivovat:
| „ | Pod Jedlinou borovice stojí košatá, větve její nebes jak v dálku rozpjatá. Rozkládá se na palouku v svahu, kolem les, nad nímž pne se majestátně vzhůru do nebes. … |
“ |
| — JUDr. Josef Kalis | ||
Černobílá fotografie borovice se rovněž dostala na řadu pohlednic, její kresba zdobí titulní stranu knihy Staré a památné stromy na Rychnovsku od Františka Hrobaře. S Janem Ámosem Komenským kázajícím lidu ji vymaloval Vlastimil Beneš.[2] Na vlastní kresbě ji zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek.
Další zajímavosti editovat
S místem a borovicí byla spjata zmíněná hájovna zvaná Palma a louka Felčárka s tůňkou zvanou Jezírko. Ta byla unikátní porostem řezanu aloesovitého (Stratiotes aloides) nesprávně označovaného jako leknín, který sem byl přenesen z jižní Moravy (už roku 1940 však byl vyhynulý). Jezírko chránil výnos ministerstva školství a národní osvěty v Praze ze dne 31. prosince 1933 číslo 143.547-V o ochraně přírodních památek. Podle pověsti skončil v jezírku kalich, který doň vhodili Bratři, aby předešli jeho potupě, když je při bohoslužbě překvapili vojáci.[1]
Borovici byl věnován prostor v pořadu České televize Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 4: Stromy žijí s lidmi. Ve stejnojmenné knize vydané k pořadu však chybí.
Památné a významné stromy v okolí editovat
Odkazy editovat
Související články editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola Slemeno, s. 80–84.
- ↑ a b c d e f g h DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. [s.l.]: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s. Kapitola Památná borovice pod Jedlinou (napsal řídící učitel Karel Popelka), s. 30–32.
- ↑ a b c HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 9. Pro víru, lásku a naději, s. 53.
- ↑ JIRÁSEK, Alois. Husitský král. Praha: J. Otto, 1930. 480 s.
Literatura editovat
- HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s.
- DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. [s.l.]: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s.
- JIRÁSEK, Alois. Husitský král. Praha: J. Otto, 1930. 480 s.
- HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2.
- HRUŠKOVÁ, Marie. Stromy památné v kresbách Jaroslava Turka. Ilustrace Jaroslav Turek. Praha: Marie Hrušková, 2007. 85 s. ISBN 978-80-254-1015-8.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bratrská borovice na Wikimedia Commons
