Tanikaze (1940)

japonský torpédoborec třídy Kageró

Tanikaze (谷風) byl torpédoborec japonského císařského námořnictva třídy Kageró. Byl dokončen v dubnu 1941 jako patnáctý z devatenácti torpédoborců třídy Kageró. Zúčastnil se druhé světové války v Tichomoří, během které se věnoval převážně eskortním povinnostem.

Tanikaze v dubnu 1941
Základní údaje Vlajka
Typ: Torpédoborec 1. třídy
Třída: Kageró, I. série
Číslo trupu: 30
Jméno podle: 谷風 ~ vítr vanoucí z hor do údolí
Objednána: Fudžinagata, Ósaka
Zahájení stavby: 18. října 1939
Spuštěna na vodu: 1. listopadu 1940
Uvedena do služby: 25. dubna 1941
Osud: 9. června 1944 potopen ponorkou
Poloha vraku: [1]

Souřadnice: 5°42′0″ s. š., 120°41′0″ v. d.
Takticko-technická data
Výtlak: 2033 T standardní
2450 T při zkouškách[2]
Délka: 111,0 m mezi svislicemi
116,2 m na vodorysce
118,5 m celkem[2]
Šířka: 10,8 m[2]
Ponor: 3,76 m[2]
Pohon: 3 kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních turbín Kanpon
2 lodní vrtule[2]
52 000 k (38 245,9 kW)[2][p 1]
Palivo: 500 t topného oleje[3]
Rychlost: 35 uzlů (64,8 km/h)[2]
Dosah: 5 000 námořních mil (9 260 km) při 18 uzlech (33,3 km/h)[2][3]
Posádka: 240[2][3]
Výzbroj: Po dokončení:
127 mm/50 typu 3. roku (3xII)
25 mm/60 typu 96 (2xII)
8× 610mm torpédomety (2xIV) pro torpéda typu 93 (16 ks)
18 hlubinných náloží typu 95

Od přelomu let 1943/44:
4× 127 mm/50 typu 3. roku
minimálně 14× 25 mm/60 typu 96
13 mm/76 kulomety typu 93
8× 610mm torpédomety (2xIV)
hlubinné nálože

V prosinci 1941 doprovázel Nagumův svazu při útoku na Pearl Harbor a následně se zúčastnil druhého pokusu o dobytí atolu Wake. Nadále se pak věnoval doprovodu Nagumových letadlových lodí a zúčastnil se tak vylodění v Rabaulu, náletu na Darwin, operací proti Jávě, výpadu do Indického oceánu a bitvy u Midway. Poté se zapojil do bojů o Guadalcanal a na Nové Guineji. Během bitvy u Santa Cruz byl součástí Abeho předsunutého svazu. Po údržbě v Japonsku se v prosinci 1942 opět vrátil do jihozápadního Pacifiku a opět se zapojil do bojů v krysích dírách Šalomounových ostrovů. V únoru 1943 se zapojil do evakuace Guadalcalanu a poté se věnoval doprovodu konvojů a těžkých jednotek loďstva. V červenci se zúčastnil bitvy v zálivu Kula a poté se vrátil k doprovodu těžkých jednotek a konvojů. Dne 9. června 1944 ho v průlivu Sibutu (90 mil jihozápadně od ostrova Basilan) torpédovala ponorka USS Harder.[1]

PopisEditovat

Související informace naleznete také v článku Třída Kageró.

Tanikaze patřil do I. série třídy Kageró a byl objednán na základě doplňovacího programu pomocných plavidel z roku 1937. Jeho výzbroj tvořilo šest 127mm kanónů typu 3. roku ve třech dvouhlavňových věžích typu C (jedné na přídi a dvou na zádi) a dva čtyřhlavňové 610mm torpédomety typu 92 modelu 4. Zásoba šestnácti torpéd typu 93 byla v pozdější fázi války pravděpodobně redukována na osm kusů, aby se kompenzoval nárůst hmotnosti vlivem instalace dalších 25mm děl typu 96.

Pravděpodobně během údržby v Kure v listopadu a prosinci 1943 byla odstraněna zadní 127mm dělová věž číslo 2 a nahrazena dvěma tříhlavňovými 25mm komplety.[1] Rovněž 25mm dvojčata na plošině vedle zadního komínu byla nahrazena za 25mm trojčata. Další pravděpodobně trojhlavňový komplet se nacházel na plošině před můstkem. Jako jeden z torpédoborců, které se dočkaly roku 1944, byl Tanikaze pravděpodobně vybaven jedním metrovým přehledovým radarem 13 Gó pro sledování vzdušných cílů na zadním stožáru a jedním centimetrovým přehledovým radarem 22 Gó pro sledování vzdušných i hladinových cílů na předním stožáru.[4]

SlužbaEditovat

Dne 9. června 1944 ho v průlivu Sibutu (90 mil jihozápadně od ostrova Basilan) torpédovala ponorka USS Harder třídy Gato. Loď byla zasažena dvěma torpédy a následná exploze kotlů ji roztrhala na kusy. Torpédoborec Urakaze vzal na palubu 126 členů posádky včetně velitele, který 11. června zraněním podlehl. Při potopení Tanikaze zahynulo 114 námořníků.

Dne 10. srpna 1944 byl Tanikaze vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[1]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Japanese destroyer Tanikaze na anglické Wikipedii a 谷風 (陽炎型駆逐艦) na japonské Wikipedii.

  1. a b c d NEVITT, Allyn D. IJN Tanikaze: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-07-04 [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i NISHIDA, Hiroshi. Kagero class 1st class destroyers [online]. [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. a b c WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. S. 26. (polsky) 
  4. 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Kageró-gata. (japonsky) 

LiteraturaEditovat

  • HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Loďstva států účastnících se druhé světové války. Praha: Naše vojsko, 1994. 231 s. ISBN 80-206-0245-3. 
  • WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky) 
  • 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. (japonsky) 
  • 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Kageró-gata. (japonsky) 

Externí odkazyEditovat

  Tento článek obsahuje japonský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto kandži nebo kany zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.
  • NEVITT, Allyn D. IJN Tanikaze: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-07-04 [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NEVITT, Allyn D. KAGERO Class Notes [online]. combinedfleet.com [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. (anglicky)