Třída Beograd
Třída Beograd byla lodní třída torpédoborců jugoslávského královského námořnictva konstrukčně vycházející z francouzského typu Simoun.[1] Jeden torpédoborec byl potopen při okupaci Jugoslávie. Zbylé dva byly ukořištěny a potopeny v dalším průběhu války.
Třída Beograd | |
---|---|
Beograd | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Jugoslávské královské námořnictvo Regia Marina Kriegsmarine |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 3 |
Osud | potopeny |
Předchůdce | Dubrovnik |
Nástupce | Split |
Technické údaje | |
Výtlak | 1210 t (standardní) 1655 t (plný) |
Délka | 98 m |
Šířka | 9,5 m |
Ponor | 3,18 m |
Pohon | 2 par. turbíny, 3 kotle 40 000 shp |
Rychlost | 38 uzlů |
Posádka | 145 |
Výzbroj | 4× 120mm kanón (4×1) 4× 40mm kanón (2×2) 2× 15mm kulomet (2×1) 6× 550mm torpédomet (2×3) 30 min |
Stavba
editovatCelkem byly postaveny tři jednotky této třídy pojmenované po hlavních městech Srbska, Chorvatska a Slovinska Beograd, Ljublana a Zagreb. Plavidla byla objednána v roce 1936.[2] Zatímco první byl postaven ve francouzské loděnici Ateliers et Chantiers de la Loire v Saint-Nazaire[3], zbylé dva postavila domácí loděnice Jadranska Brodogradilista ve Splitu. Na vodu byly spuštěny v letech 1937–1938 a do služby byly přijaty v roce 1939.[2]
Jednotky třídy Beograd:[2]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
Beograd | Ateliers et Chantiers de la Loire | 1936 | 23. prosince 1937 | srpen 1939 | Dne 17. dubna 1941 ukořistěn Itálií. Zařazen do italského námořnictva jako Sebenico. Po italské kapitulaci dne 11. září 1943 v Benátkách ukořistěn Němci. V Terstu modifikován pro německé potřeby. Do Kriegsmarine zařazen 17. října 1943 jako TA43. Dne 1. května 1945 v Terstu potopen vlastní posádkou.[4] |
Zagreb | Jadranska Brodogradilista | 1936 | 30. března 1938 | duben 1939 | Dne 17. dubna 1941 zničen vlastní posádkou. |
Ljublana | Jadranska Brodogradilista | 1936 | 28. června 1938 | září 1939 | Dne 17. dubna 1941 ukořistěn Itálií. Zařazen do italského námořnictva jako Lubiana. Dne 1. dubna 1943 ztroskotal na pobřeží Tunisu. |
Konstrukce
editovatVýzbroj tvořily čtyři 120mm kanóny Škoda v jednohlavňových věžích, čtyři 40mm kanóny Bofors, šest 15mm kulometů a dva trojhlavňové 550mm torpédomety. Dále unesly až 30 min. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny Parsons a tři kotle Yarrow, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 38 uzlů.[1] Dosah byl 1200 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.[2]
Operační služba
editovatDne 24. ledna 1940 torpédoborec Ljublana kvůli špatné navigaci ztroskotal u Šibeniku, ale později se jej podařilo uvolnit a odvléci.[2]
Služba plavidel v jugoslávském námořnictvu skončila kvůli okupaci země v dubnu 1941.[1] Beograd dne 6. dubna 1941 poškodily německé střemhlavé bombardéry a dne 17. dubna 1941 jej Italové ukořistili v Kotoru. Ve stejný den Zagreb vyhodila do vzduchu vlastní posádka v Boce Kotorské a torpédoborec Ljublana byl rovněž ukořistěn Italy. Itálie oba získané torpédoborce zařadila do královského námořnictva jako Sebenico a Lubiana.[2] Modifikovanou výzbroj tvořily čtyři 120mm kanóny, jeden 37mm kanón, pět 20mm kanónů a šest 533mm torpédometů. Torpédoborec Lubiana dne 1. dubna 1943 ztroskotal na pobřeží Tunisu.[5]
Po italské kapitulaci Sebenico dne 11. září 1943 ukořistili Němci.[5] Kriegsmarine jej do služby zařadila jako TA43.[3] Loď byla potopena vlastní posádkou dne 1. května 1945 v Terstu.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 167.
- ↑ a b c d e f g YUGOSLAVIAN NAVY (YUGOSLAVIA) [online]. Navypedia.org [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b TA43 [online]. German-navy.de [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TA43 torpedo boat (1939 / 1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b [Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 180.]
Literatura
editovat- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.