Törökbálint

Törökbálint [terekbálint] (německy Großturwall) je město v Maďarsku v župě Pest, spadající pod okres Érd. Nachází se asi 12 km západně od Budapešti a je de facto jejím předměstím. V roce 2015 zde žilo 13 207 obyvatel, z nichž jsou 85,5 % Maďaři.

Törökbálint
Törökbálint
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°26′18″ s. š., 18°54′39″ v. d.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Pest
Okres	Érd
Administrativní dělení	Annahegy, Ófalu, Mávtelep, Raktárváros, Rudáktelep, Tópark, Tükörhegy, Újliget, Újtelep
Törökbálint
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	29,4 km²
Počet obyvatel	13 207 (2015)
Hustota zalidnění	449,2 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Elek Sándor
Vznik	1541
Oficiální web	www.torokbalint.hu
PSČ	2045
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Törökbálint sousedí s městy Biatorbágy, Budaörs a Diósd. Město je velmi dobře dopravně dostupné z maďarského dálničního okruhu i dalších dálnic, které sem směřují. Kromě toho se zde také nachází železniční zastávka.

Historie

Raná historie

Až do 1. století byli obyvateli Maďarska Avaři, které vyhnali Římané. Oba národy zanechaly své stopy po celém území Maďarska, a také v Törökbálintu, i když tato oblast byla neobývaná až do 6. století, tedy dlouho po římské invazi. V této době se zde usadily germánské kmeny.

Po maďarském osídlení v 9. století předal hlavní vůdce Maďarů, Arpád, území okolo dnešního Törökbálintu knížeti Kondovi, jehož syn Csörsz zde postavil první hrad. Jeho název byl Torbágy (Turobag), což je pravděpodobně stará forma dnešního německého názvu této obce.

Teprve v raném novověku, přibližně v 16. století, byla ves přejmenována na Török-Bálint podle uherského šlechtice a básníka Bálinta Töröka (v maďarské podobě Török Bálint), který jí dal své jméno.

16. až 19. století

Po stažení turecké armády z oblasti centrálních Uher v závěru 17. století získali zpustošenou oblast Jezuité, kteří pomohli celou oblast opět zkulturnit. Z období jejich působení pochází řada dnes historických domů ve městě. V jejich vlastnictví zůstávala velká část této lokality až do roku 1773. Zabavenou půdu získal její blízký poradce, Josef Majláth. Mezitím byli dosídleni noví kolonisté, většinou německy hovořící.

V roce 1884 sem byla zavedena železnice. V roce 1900 byl přijat oficiálně název města v dnešní podobě (byla vypuštěna původní pomlčka, tj. Török-bálint). Po druhé světové válce bylo z Törökbálintu vysídleno přes 2 100 Němců.

Nedávná historie

V závěru 20. století došlo k suburbanizaci oblasti. Na rozdíl od jiných maďarských měst se zde začal zvyšovat počet obyvatel, vznikla nová zástavba a intravilán obce se začal postupně propojovat s tím budapešťským. Vzhledem k poloze na západním okraji maďarské metropole zde byla postavena dálnice M0 (obchvat města) a dále dálnice M7, směřující k Blatenskému jezeru. Jihovýchodní část města zabírá mimoúrovňová křižovatka obou dálnic.

Zeleň a životní prostředí

Okolo města se nachází lesopark, obklopující kopec Róka-hegy. Na vrcholu Anna-hegy (rovněž zalesněném) se nachází rozhledna.

Kultura a kulturní památky

V Törökbálintu se nachází kalvarijní vrch s křížovou cestou, dále kaple sv. Františka Xaverského a kostel Panny Marie. Kaštel Majláth dnes ze značné části slouží pro potřeby maďarského zdravotnictví

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Törökbálint na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Törökbálint na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ge1218008 GND: 4354628-6 LCCN: n93053780 MBAREA: 53fbfcbc-f863-49a6-9b83-8c8450ef21d0 NLI: 987007533126305171 VIAF: 127990947 WorldCat Entities: E39PBJcWvypRtrQkCcVQg6pXVC

Portály: Geografie | Maďarsko