Kropenáč vytrvalý

druh rostliny
(přesměrováno z Swertia perennis)

Kropenáč vytrvalý (Swertia perennis) je rostlina z čeledi hořcovitých, rostoucí v České republice v několika pohraničních pohořích.

Jak číst taxoboxKropenáč vytrvalý
alternativní popis obrázku chybí
Kropenáč vytrvalý
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďhořcovité (Gentianaceae)
Rodkropenáč (Swertia)
Binomické jméno
Swertia perennis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Květ kropenáče vytrvalého

Kropenáč vytrvalý je 15 až 60 centimetrů vysoká vytrvalá rostlina s tupě trojhrannou, často fialově zabarvenou lodyhou. Listy přisedlé, dolní krátce řapíkaté, eliptické, lesklé. Na lodyze bývá celkem 2 až 6 listů. Květenství větvené (chocholičnatá lata), s 6-20 květy. Květy jsou velké, špinavě modrofialové až ocelově modré, tečkované. Korunní a kališní lístky téměř k bázi členěné.

Ekologie

editovat

Kropenáč vytrvalý roste především na horských až subalpinských prameništích a rašelinných loukách, případně na březích či v zazemněných korytech potoků. Kvete od června do srpna.

Výskyt

editovat

Kropenáč vytrvalý roste v horách střední a jižní Evropě od Pyrenejí přes střední Francii a Alpy přes Karpaty na Balkán, na rašeliništích severního Německa a Pobaltí.[1] V Itálii byl zjištěn také na několika místech v Apeninách.[1] Ve Švýcarsku roste takřka výhradně v Juře a severním vnějším oblouku Alp.[2]

Mimo Evropy roste na Kavkaze, na Sibiři, v Japonsku a Severní Americe.

Výskyt v Česku

editovat

Kropenáč vytrvalý roste pouze v těchto pohořích – Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše a Hrubý Jeseník. V Hrubém Jeseníku roste s jistotou na Skřítku, ve Velké kotlině, Malé kotlině a v PR U Slatinného potoka na okraji Žďárského potoka.[3]

Reference

editovat
  1. Gualmini M., 1999: Revisione della distribuzione di Swertia perennis L. nell'Appennino tosco-emiliano alla luce di due ritrovamenti inediti. Ann. Mus. civ. Rovereto, Sez. Arch., St., Sc. nat 15:147-151
  2. Welten M., Sutter H. C. R., 1982: Verbreitungsatlas der Farn- und Blütenpflanzen der Schweiz, vol. 2. Birkhaüser, Basel, Switzerland.
  3. Bureš L., Burešová Z., Novák V., 1989: Vzácné a ohrožené rostliny Jeseníků. 1. díl. ČSOP, OV Bruntál.

Externí odkazy

editovat