Otevřít hlavní menu

Svijažsk

obec v Zelenodolském rajónu ruského Tatarstánu

Svijažsk (rusky Свияжск, tatarsky Зөя) je obec v Zelenodolském rajónu ruského Tatarstánu. Rozkládá se na ostrově na soutoku Svijagy a Volhy.

Svijažsk
Свияжск
Панорама Ансамбль Успенского монастыря Свияжск Татарстан.jpg
Svijažsk – znak
znak
Svijažsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát RuskoRusko Rusko
federální subjekt republika Tatarstán
municipální rajón Zelenodolský
Svijažsk
Svijažsk
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 243 (2017)[1]
Správa
Status historické město
Vznik 1551
PSČ 422520
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Podle Ilustrované kroniky Ivana Hrozného bylo město založeno 24. května 1551, kdy na vyvýšené místo na soutoku Svijagy a Volhy připlul kasimovský chán Šáh Alí spolu s ruským vojskem. Vykáceli les a za pouhé 4 týdny vystavěli opevněné město. To se stalo základnou ruských vojsk při obléhání Kazaně roku 1552. V tehdejší době byla údajně svijažská pevnost rozlehlejší než Novgorodský, Pskovský či dokonce Moskevský kreml.

Od roku 1719 byl Svijažsk centrem Svijažské provincie Kazaňské gubernie, později Svijažského újezdu.

Roku 1918 se stal Svijažsk dějištěm jedné z prvních sovětských represí, kdy byl na příkaz komisaře bolševické vlády Lva Trockého zastřelen každý desátý rudoarmějec na ostrově. Byl to trest za to, že tyto oddíly nedokázaly dobýt Kazaň, obsazenou československými legionáři.[2]

V roce 1928 byla v prostorách svijažského kláštera Zesnutí přesvaté Bohorodice otevřena dětská pracovní komuna, roku 1936 přeměněná na nápravnou kolonii pro zpočátku 200 odsouzenců. V roce 1943 zde byli drženi také váleční zajatci. Mezi lety 1937 až 1948 ve svijažské věznici zahynulo více než 5 tisíc odsouzených. V letech 1953-1994 zde fungovala i psychiatrická léčebna.

Rozhodnutím Všeruského ústředního výkonného výboru byl Svijažsk roku 1932 zbaven statusu města. V důsledku výstavby Kujbyševské přehrady se roku 1957 octnul Svijažsk na ostrově. Až v roce 2008 byla dokončena hráz, která opět spojila Svijažsk s pevninou.

Na počátku 21. století došlo k rozsáhlé rekonstrukci historických objektů, začala být budována turistická infrastruktura, přístav, informační centrum aj.

Rusko usilovalo o zápis celého ostrova na seznam světového dědictví UNESCO, roku 2017 se ovšem podařilo prosadit pouze zápis kláštera Zesnutí přesvaté Bohorodice.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel
1859 1897 1926 2002 2010 2012 2017
2 365 2 080 2 600 252 252 266 243

PamětihodnostiEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Свияжск na ruské Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2017-07-31]
  2. ŠIROKORAD, Alexandr. Наша великая мифология. Четыре гражданских войны с XI по XX век. Moskva: AST, 2008. 432 s. ISBN 5457158616.